do angličtiny přeložil Victor E. Marsden
Autor tohoto překladu slavných Protokolů byl sám obětí Revoluce. Žil mnoho let v Rusku a vzal si za manželku Rusku. Vedle svých dalších aktivit byl po mnoho let ruským korespondentem listu Morging Post; zde působil i v době vypuknutí revoluce v Rusku a jeho živý popis událostí v Rusku je dosud v paměti mnoha čtenářů tohoto deníku. Přirozeně se stal terčem nenávisti sovětů. V době, kdy byl kapitán Cromie zavražděn Židy, byl Victor Marsden uvržen do vězení v Petropavlovské pevnosti, očekávaje každým dnem, že bude vyvoláno jeho jméno na popravu. Podařilo se mu však uprchnout a nakonec se mohl, s podlomeným zdravím, vrátit do Anglie. Díky oddané péči jeho ženy a přátel se však uzdravil. Jednou z prvních věcí, které podnikl po svém uzdravení, byl překlad Protokolů. Pan Marsden byl neobyčejně dobře kvalifikovaný pro tuto práci. Jeho důvěrná znalost Ruska, ruského života a Ruštiny, na jedné straně, a jeho mistrné ovládání střízlivého literárního stylu v Angličtině, na straně druhé, mu poskytovalo výhodu, kterou se mohl chlubit jen málokdo. Důsledkem toho je, že v jeho verzi překladu máme neobyčejně čtivé dílo, a ačkoli je tato látka poněkud beztvará, literární cit pana Marsdena odhaluje nit táhnoucí se těmito dvaceti čtyřmi protokoly.
Můžeme bez nadsázky říci, že pan Marsden tuto práci zaplatil svým vlastním životem. Pisateli této předmluvy řekl, že u této práce v Britském muzeu nevydržel najednou déle než hodinu, protože ďábelský duch této látky, kterou překládal do Angličtiny, mu způsobil nemoc.
Po návratu do Anglie pan Marsden své spojení s Morning Post nepřerušil, protože přijal nabídku, aby se stal zvláštním dopisovatelem doprovodu Jeho Královské Výsosti, Prince z Walesu, na jeho cestě po britském impériu. Z této cesty s Princem se vrátil na první pohled v mnohem lepším zdravotním stavu, ale o několik dní později po přistání náhle onemocněl, a po krátké nemoci zemřel.
Tato práce je jeho vrcholným monumentem! Jím vykonal nesmírnou službu Anglicky mluvícímu světu a nemůže být pochyb o tom, že bude zaujímat přední postavení mezi anglickými verzemi „Protokolů sionských mudrců.“
Protokoly samy o sobě vyžadují jen málo slov na úvod. Kniha, do níž byly zahrnuty, byla vydána v Rusku roku 1905 Sergejem Nilusem. Výtisk této knihy, který leží v Britském muzeu, nese datum přijetí 10. srpna 1906. Všechny známé kopie v Rusku byly zničeny Kerenského režimem, a za jeho nástupců bylo vlastnictví jejich výtisku v sovětské zemi zločinem dostatečným k tomu, aby byl dotyčný na místě zastřelen. Samotný tento fakt je postačujícím důkazem pravosti Protokolů. Židovské noviny samozřejmě tvrdí, že se jedná o podvrh, který vymyslel profesor Nilus a zakomponoval jej do své práce, aby tím sledoval své vlastní cíle.
Pan Henry Ford v interview, publikovaném v New York World 17. února 1921, se o případu profesora vyjádřil stručně a výstižně:
"O Protokolech mohu říci pouze to, že zapadají do toho, co se děje. Jsou staré šestnáct let a hodí se do světové situace naší doby."
Skutečně je tomu tak!
Slovo „protokol“ znamená svitek papyrusu přilepený na hlavní dokument; zápis o úředním nebo soudním jednání; doslovný text průběhu jednání nějakého kolektivního orgánu. V tomto případě „protokol“ znamená zápis průběhu jednání na zasedání sionských mudrců. Protokoly poskytují podstatnou část projevů, určenou pro vnitřní kruh sionských vládců. Odhalují upravený akční plán židovského národa, vyvinutý v průběhu věků a přepracovaný samotnými mudrci do moderní podoby. Části a výtahy z těchto plánů byly občas zveřejněny v průběhu staletí, když tajemství mudrců prosákla na veřejnost. Tvrzení Židů, že Protokoly jsou podvrhy, je samo o sobě doznáním o jejich pravosti, protože se nikdy nepokusili odpovědět na fakta, jež se shodují s hrozbami, které Protokoly obsahují, a skutečně, shoda mezi proroctvím a jeho vyplněním je tak do očí bijící, že ji nelze opominout nebo ji zakrýt. To Židé velmi dobře vědí, a proto se tomu vyhýbají.
Je velmi pravděpodobné, že Protokoly byly vydány nebo znovuvydány na prvním sionistickém kongresu, který se v roce 1897 konal v Basileji, za předsednictví otce moderního sionismu, Theodora Herzla.
Nedávno byl publikován svazek Herzlových "deníků", z něhož se některé přeložené pasáže objevily v Jewish Chronicle 14. července 1922. Herzl zde poskytuje některé údaje o své první cestě do Anglie v roce 1895 a o svém rozhovoru s plukovníkem Goldsmidem, Židem vychovávaným jako křesťan, důstojníkem anglické armády, který byl v jádře neustále židovským nacionalistou. Goldsmid navrhl Herzlovi, že nejlepší způsob, jak vyvlastnit anglickou aristokracii a tak zničit jejich moc při ochraně lidu Anglie proti židovské nadvládě, je uložit nadměrné daně za půdu. Herzl to považoval za výborný nápad a nyní jej můžeme nalézt začleněný do Protokolu VI!
Výše uvedená ukázka z Herzlova deníku je mimořádně významná část důkazu o židovském celosvětovém spiknutí a pravosti Protokolů, ale každý inteligentní čtenář bude ze svých vlastních znalostí nedávné historie a ze své vlastní zkušenosti schopen potvrdit pravost každého jejich řádku.
A zde je další velice významná okolnost. Současný nástupce dr. Herzla, jako vůdce sionistického hnutí, dr. Weizmann, pronesl na banketu na rozloučenou, který pořádal hlavní rabín Hertz 6. října 1920, řeč, v níž se objevil citát z Protokolů. Hlavní rabín měl odjet s Princem z Walesu na jeho cestu po Impériu. Zde je řeč Mudrců, kterou Weizmann citoval: "Účinnou ochranou, kterou Bůh zařídil v životě Židů, je, že je nechal rozptýlit po celém světě." (Jewish Guardian, 8. října 1920)
Nyní si to porovnejte s posledním odstavcem Protokolu č. 9.
"Bůh poskytl nám, svému vyvolenému lidu, dar rozptýlení, a z něho, což je v očích všech považováno za naši slabost, pochází všechna naše síla, která nás přivedla na práh nadvlády nad celým světem."
Pozoruhodná shoda mezi těmito pasážemi dokazuje několik věcí. Dokazuje, že Mudrci existují. Dokazuje, že dr. Weizmann o nich ví všechno. Dokazuje, že touha po „národním domově“ v Palestině je jenom zástěrka a nepatrná část skutečného cíle Židů. Dokazuje, že světové Židovstvo nemá zájem usadit se v Palestině nebo v nějaké jiné samostatné zemi, a že jejich každoroční modlitba, že se možná všichni setkají "příští rok v Jeruzalémě" je pouze ukázka toho, čemu chtějí, abychom věřili. Také demonstruje, že Židé nyní představují světovou hrozbu, a že všechny arijské rasy je budou muset trvale vysídlit z Evropy
To je tajemství, které nebylo odhaleno. To je neznámá země. Není to „Board of Deputies“ (Židovský parlament v Anglii) nebo „Celosvětová aliance Izraelitů,“ která má sídlo v Paříži. Ale zesnulý Walter Rathenau z Allgemeiner Electricitaets Gesellschaft vrhl trochu světla na tuto otázku a bezpochyby znal jejich jména, životy a s největší pravděpodobností byl sám jedním z nich. Do Wiener Freie Presse z 24. prosince 1912 napsal:
„Tři sta mužů, kteří se navzájem znají, určuje osud evropského kontinentu a volí své nástupce ze svého prostředí.“
V roce 1844 v předvečer židovské revoluce roku 1848 Benjamin Disraeli, jehož skutečné jméno bylo Israel, a který byl „odpadlý“ nebo pokřtěný Žid, vydal novelu Coningsby, v níž se vyskytuje tato zlověstná pasáž:
„Svět je řízen zcela jinými osobami než se domnívají ti, kdo nejsou za scénou.“
A pokračuje ukazováním, že těmito osobami jsou vždy Židé.
Teď když prozřetelnost vnesla denní světlo na tyto tajné Protokoly, mohou všichni lidé jasně vidět, jak tyto skryté osoby, o nichž se zmiňuje Disraeli, pracují „za scénami“ všech vlád. Toto odhalení klade na všechny bílé lidi vážnou zodpovědnost za podstatné přehodnocení jejich postojů k rase a národu, který se pyšní přežitím všech říší.
Symbolický had judaismu
Protokol III. začíná odkazem na symbolického hada judaismu. V doslovu k vydání Protokolů z roku 1905 Nilus podává následující zajímavé vysvětlení tohoto symbolu:
„Podle záznamů tajného židovského sionismu, Šalamoun a další židovští učenci již v roce 929 před Kristem vymysleli teoreticky plán na mírové dobytí celého světa Sionem. V průběhu historie byl tento plán detailně rozpracováván a dokončován muži, kteří byli postupně zasvěcováni do této otázky. Tito učení muži určili mírové prostředky na dobytí světa pro Sion se lstivostí symbolického hada, jehož hlava měla představovat ty, kteří jsou zasvěceni do těchto plánů židovské světovlády, a tělo hada mělo představovat celý židovský národ. Když tento had pronikl do srdcí národů, podkopal a pohltil všechnu nežidovskou moc těchto států. Je předpovězeno, že had, který se přesně drží svého plánu, nedokončí svou práci, dokud jeho hlava opět nedosáhne Sionu a dokud tímto způsobem nedokončí kruh kolem Evropy - a dokud, po spoutání Evropy, neobemkne celý svět. Toho má být dosaženo s použitím všech prostředků k ekonomickému podrobení všech zemí. K návratu hlavy hada k Sionu může dojít až poté, co budou svržení všichni panovníci Evropy, až bude všeobecně panovat zkáza a ekonomická krize, která bude přivozena duchovní demoralizací a morální korupcí, s vydatnou pomocí židovských žen, namaskovaných jako Francouzsky, Italky, atd. Ty jsou nejspolehlivějšími rozšiřovatelkami prostopášnosti do životů vůdčích mužů v čele národů. Mapa postupu symbolického hada vypadá následovně: - První etapa v Evropě byla v Řecku roku 429 př. Kr., kde, v době Perikla, se had poprvé začal prokousávat k moci v zemi. Druhá etapa byla v Římě v době Augusta kolem roku 69 př. Kr. Třetí v Madridu v době Karla V. kolem roku 1550 po Kr. Čtvrtá v Paříži kolem roku 1790 v době Ludvíka XVI. Pátá v Londýně roku 1814 (po pádu Napoleona). Šestá v Berlíně roku 1871 po Prusko-francouzské válce. Sedmá v Petrohradě, nad nímž hlava hada táhne roku 1881. [Tento had nyní směřuje na americký kontinent a do spojených států, kde je částečně identifikován jako Rada pro zahraniční vztahy (Council of Foreign Relations, CFR) a „Trilaterální komise“.] Ve všech těchto státech, které protnula dráha hada, byly otřeseny základy státního zřízení; Německo, se svou zdánlivou mocí, netvoří výjimku z tohoto pravidla. Německo a Anglie, pokud jde o ekonomické podmínky, jsou ušetřeny, ale pouze do té doby, než bude hadem dosaženo dobytí Ruska, na něž je nyní [tj. r. 1905] soustředěno veškeré úsilí. Další postup hada není na této mapě vyznačen, ale šipky naznačují pohyb směrem na Moskvu, Kyjev a Oděsu. Nyní je nám velmi dobře známo, do jaké míry tvoří posledně jmenovaná města militantní židovská rasa. Konstantinopol je vyznačena jako poslední etapa postupu hada předtím, než dosáhne Jeruzaléma. (Tato mapa byla nakreslena několik let předtím, než se objevili „Mladoturci“ - tj. židovská revoluce v Turecku.)
Pojem Gojím, znamenající pohan nebo ne-Žid, je používán všude v Protokolech a pan Marsden se jej přidržuje.
Odložme stranou ušlechtilé fráze a hovořme o významu každé myšlenky: srovnáváním a vyvozováním závěrů vrhneme světlo na okolní skutečnosti.
Co se vám chystám ukázat, je náš systém dvou úhlů pohledu, náš vlastní a úhel pohledu GOJÍMŮ [tj. ne-Židů].
Musíte vzít na vědomí, že lidí se špatnými instinkty je víc než s dobrými, a tudíž nejlepších výsledků při vládnutí jim je dosaženo pomocí násilí a zastrašování, a ne akademickými diskusemi. Každý člověk chce získat moc, každý by se chtěl stát diktátorem, kdyby mohl, a skutečně velmi vzácní jsou lidé, kteří by nebyli ochotni obětovat blaho všech z důvodu zabezpečení jejich vlastního blahobytu.
Co drží na uzdě dravou zvěř, která se nazývá lidé? Co až doposud sloužilo k jejich usměrňování?
V počátečních strukturách společnosti se podrobovali brutální a slepé síle; později zákonu, který je tou samou silou, pouze zamaskovanou. Z toho vyvozuji závěr, že - podle přírodních zákonů - právo tkví v síle.
Politická svoboda je idea, ale ne skutečnost. Musíte vědět, jak tuto ideu použít, kdykoli je to nutné, jako vnadidlo pro přilákání lidí do něčí strany za účelem rozdrcení jiné strany, která je právě u moci. Tohoto úkolu se dosáhne snáze, pokud je oponent sám infikován myšlenkou svobody, takzvaného LIBERALISMU, a kvůli této myšlence je ochoten vzdát se části své moci. A přesně zde se objevuje triumf naší teorie; povolené otěže vlády jsou, podle zákona života, okamžitě uchopeny a přitaženy novou rukou, protože slepá moc národa nemůže být ani jeden den bez vedení, a nová moc pouze zaujme místo staré, která byla oslabena liberalismem.
V našich časech je moc, jež nahradila moc vládců, kteří se stali liberály, mocí zlata. Byly doby, kdy vládla víra v Boha. Myšlenka svobody je nerealizovatelná, protože nikdo neví, jak jí umírněně užívat. Předejte lidem na nějakou dobu moc do jejich rukou, aby si vládli sami, a změní se na dezorganizovanou chátru. Od této chvíle budou na denním pořádku sváry, které se brzy vyvinou v boje mezi třídami, uprostřed nichž státy vezmou za své v plamenech a z jejich významu zbyde hromádka popela.
Jestli se stát vyčerpá svými vlastními nepokoji, nebo se vnitřními neshodami dostane pod nadvládu vnějšího nepřítele - v každém případě může počítat s nenahraditelnou ztrátou: JE V NAŠÍ MOCI. Despotismus kapitálu, který je zcela v našich rukou, podá státu stéblo, kterého se, chtě nechtě, musí chytit: jestliže ne - půjde ke dnu.
Jestliže nějaká liberální hlava řekne, že takové úvahy jsou nemorální, položím jí následující otázku: Kdyby stát měl dva nepřátele a kdyby v případě vnějšího nepřítele nebylo považováno za nemorální použít každého způsobu a techniky vedení boje, jako například ponechat nepřítele v nevědomosti o plánech na útok a obranu, zaútočit na něho v noci nebo v početní převaze, jak mohou být potom ty samé prostředky, použité proti horšímu nepříteli, ničiteli struktury společnosti a všeobecného blaha, nazývány nemorálními a nepřípustnými?
Je možné, aby logicky uvažující mysl doufala v úspěch při vedení davů pomocí rozumných rad a argumentů, když může být vyslovena jakákoli námitka nebo nesouhlas, jakkoli nesmyslný, a když taková námitka dojde větší přízně u lidí, jejichž rozumové schopnosti jsou povrchní? Lidé v masách a lidé mas, kteří jsou vedeni pouze malichernými žádostmi, pověrami, tradicemi a sentimentálními teoriemi, se stávají oběťmi stranických rozporů, které zabraňují jakékoli dohodě, byť by byla založena na dokonale racionálních argumentech. Každé rozhodnutí davu závisí na náhodě nebo na předem zpracované většině, která - ve své neznalosti politických tajemství - podporuje absurdní rozhodnutí, jež do vlády státu pokládají zárodek anarchie.
Politika nemá nic společného s morálkou. Vládce, který je svazován morálkou není obratný vládce, a proto nesedí pevně na svém trůně. Ten, kdo chce vládnout, musí mít oporu v prohnanosti a pokrytectví. Velké národní hodnoty, jako je upřímnost a čestnost, jsou v politice vadami, protože svrhávají vládce s trůnů účinněji a spolehlivěji než nejmocnější nepřítel. Takové hodnoty musí být atributy království GOJÍMŮ, ale my se jimi řídit nesmíme.
Naše právo spočívá na síle. Slovo "právo" je abstraktní pojem a není ničím podloženo. Toto slovo neznamená nic jiného než: dej mi, co chci, abych měl důkaz, že jsem silnější než ty.
Kde začíná právo? A kde končí?
Ve státě, v němž je špatná organizace moci, zákony jsou neúčinné a kde jsou vládci, kteří ztratili svou osobnost uprostřed záplavy práv, vyplývajících z liberalismu, nacházím nové právo - zaútočit právem silnějšího a rozprášit všechny existující síly pořádku a regulace, rekonstruovat všechny instituce a stát se svrchovaným pánem těch, kteří nám dali právo k jejich ovládnutí tím, že se ve svém liberalismu vzdali vlastní vlády.
Naše moc v současných vratkých podmínkách všech forem vlády bude nepřemožitelnější než kdykoli předtím, protože zůstane neviditelnou, dokud nenastane okamžik, kdy získá takovou sílu, že ji nikdo nebude moci podkopat.
Z dočasného zla, které jsme nyní nuceni páchat, povstane dobro neotřesitelné vlády, která obnoví řádný chod mechanismu národního života, zničený liberalismem. Účel světí prostředky. V našich plánech nesoustřeďujme naši pozornost k tomu, co je dobré a morální, ale k tomu, co je nutné a užitečné.
Před námi leží plán, v němž je strategicky určena linie, od níž se nesmíme odchýlit, pokud nechceme riskovat, že uvidíme, jak se práce mnoha staletí obrací vniveč.
Abychom vypracovali dostatečné formy působení, musíme brát v úvahu vrtkavost, uvolněnost a nestabilitu davu, jeho neschopnost pochopit a respektovat podmínky jeho vlastního života, nebo jeho vlastního blaha. Musíte pochopit, že moc davu je slepá, necitelná a nemyslící síla, vydaná na milost a nemilost vnuknutím z kterékoli strany. Slepý nemůže vést slepého, aniž by se vydávali v nebezpečí, že oba spadnou do propasti; tudíž ti, kteří vzešli z davu, i kdyby to byli geniální lidé, nemohou pochopit politiku, nemohou se stát vůdci davu, aniž by přivedli celý národ do záhuby.
Pouze jedinec, od dětství vychovávaný k samovládě, může pochopit slova, tvořená politickou abecedou.
Lidé ponechaní sami sobě, tj. na těch, kteří vzešli z jejich středu, se zničí sami stranickými rozbroji, vzniklými z touhy po moci a po poctách, a nepořádky, které z toho vzejdou. Cožpak je možné, aby masy lidí klidně a bez žárlivostí vytvořily vládu, která by byla schopna zabývat se záležitostmi země, aniž by se nechala ovlivňovat osobními zájmy? Jsou schopni se bránit před vnějším nepřítelem? To je nemyslitelné, protože plán rozbitý na tolik částí, kolik je hlav v davu, ztrácí veškerou celistvost, čímž se stává nesrozumitelný a neuskutečnitelný.
Jedině despotický vládce je schopen vypracovat tyto plány jasně a v celé šíři takovým způsobem, aby mohl celý systém státní mašinérie řádně fungovat. Z toho nevyhnutelně plyne závěr, že jediná uspokojivá forma vlády v jakékoli zemi je taková, že všechna moc je soustředěna do rukou jediné zodpovědné osoby. Bez absolutního despotismu nemůže existovat žádná civilizace, který je provozován nikoli masami, ale jejich vůdcem, ať je touto osobou kdokoli. Dav je barbarský a své barbarství projevuje při každé příležitosti. V momentě, kdy dav získá do svých rukou svobodu, rychle ji obrátí v anarchii, která je nejvyšším stupněm barbarství.
Jen se podívejte na ta alkoholická zvířata, omámená pitím, jehož nestřídmá konzumace jde ruku v ruce se získanou svobodou. Toto není cesta pro nás, ani pro vás. Gojímové jsou otupení alkoholickými nápoji; jejich mládež zhlouplá klasicismem a časnou nemorálností, k níž je sváděna našimi zvláštními agenty - domácími učiteli, lokaji, vychovatelkami v domech boháčů, úředníky a dalšími, našemi ženami na místech, kam často chodí za rozptýlením gojímové. Mezi ty, které jsem naposled jmenoval, patří takzvané "dámy ze společnosti", dobrovolné následovnice dalších v korupci a luxusu.
Naším heslem je - Síla a pokrytectví. Jedině síla přináší úspěch v politice, zvláště tehdy, když je ukryta ve schopnostech důležitých pro státníka. Základní zásadou musí být násilí; prohnanost a pokrytectví musí být pravidlem pro vlády, které nechtějí, aby jejich koruny padly k nohám nějaké nové moci. Toto zlo je jediným prostředkem k dosažení dobra. Proto se nesmíme zastavit před uplácením, podvodem a zradou, když tyto mají sloužit k dosažení našeho cíle. V politice člověk musí vědět, jak se bez váhání zmocnit majetku druhých, když si tím zajistíme jejich podrobení a nadvládu nad nimi.
Náš stát, pochodující po cestě mírového dobytí světovlády, má právo nahradit hrůzy války méně nápadnými a uspokojivějšími rozsudky smrti, nutnými k udržování strachu, který nám zajistí slepou poslušnost. Pouze nemilosrdná krutost je určujícím faktorem síly státu: nejen v zájmu jejího získání, ale také ve jménu oddanosti, v zájmu vítězství musíme udržovat program násilí a pokrytectví. Doktrína založená na kalkulacích je natolik silná, jako jsou prostředky, které používá. Proto ani ne tak prostředky samotnými, jako můžeme triumfovat doktrínou krutosti a podřídit všechny vlády naší nadvládě. Stačí, aby věděli, jak jsme nemilosrdní, aby jejich neposlušnost zmizela.
Ještě v dávných dobách jsme mezi masy lidí vrhli slova "Volnost, Rovnost, Bratrství", slova, která byla od té doby mnohokrát opakována hloupými papoušky, kteří se ze všech stran seběhli k tomuto vnadidlu a zničili blahobyt světa, pravou svobodu jednotlivce, která předtím byla dobře střežená před tlakem lůzy. Ani domněle rozumní a vzdělaní gojímové v abstraktnosti těchto slov nerozeznali rozpornost; nevšimli si, že v přírodě neexistuje rovnost, ani zde neexistuje svoboda: sama Příroda vytvořila nerovnosti rozumových schopnostech, charakterech a dovednostech stejně nezměnitelně, jako zařídila, že se každý musí podřídit jejím zákonům: vždy mějte na paměti, že dav je slepý, že zbohatlíci, kteří povstali z davu, deroucí se k moci, jsou ve vztahu k politice stejně slepí jako samotný dav, že adept, i kdyby byl hlupák, přesto může vládnout, kdežto člověk z davu, byť by to byl génius, nepochopí z politiky nic - žádné z těchto věcí gojím nevěnuje pozornost. Přesto v dávných dobách na těchto věcech spočívala vláda dynastií: otec předával synovi vědomosti o politických záležitostech, které se nikdo, kromě příslušníků dynastie, nesměl dozvědět. S postupem času se od tradice předávání umění vládnout v dynastiích upustilo, což posloužilo úspěchu naší věci.
Ve všech koncích světa slova "Volnost, Rovnost, Bratrství" přivedla do našich řad, díky našim slepým agentům, celé legie, které s nadšením nesly naše prapory. Mezitím se tato slova stala hlodajícími červy, kteří zničili blahobyt gojímů, učinili konec všeobecnému klidu, míru, solidarity a zničili základy všech států gojímů. Jak uvidíte později, to pomohlo našemu triumfu: to nám dalo možnost, kromě jiných věcí, dostat do našich rukou nejvyšší kartu - zničení privilegií, nebo jinými slovy, zničení samotné existence aristokracie gojímů, té třídy, která byla jedinou obranou lidí a států proti nám. Na troskách věčné a dědičné aristokracie gojímů jsme založili aristokracii naší vzdělané třídy, založené na penězích. Kvalifikaci této aristokracie jsme postavili na bohatství, které je závislé na nás, a na vědění, jehož hybnou silou jsou naši mudrci.
Náš triumf byl usnadněn skutečností, že v našich vztazích s lidmi, které jsme potřebovali, jsme vždy dokázali rozechvět nejcitlivější struny lidského ducha, na peněžní účet, chamtivost, nenasytnost při uspokojování materiálních potřeb člověka; každá z těchto lidských slabostí, sama o sobě, je schopna ochromit iniciativu a vůli lidí dostat do područí toho, kdo si koupil jejich činorodost.
Abstraktní pojem svobody nám umožnil přesvědčit lůzu ve všech zemích, že vláda není nic jiného, než správce ve službách lidí, kteří jsou vlastníky země, a že správce může být vyměněn jako obnošené rukavice.
Je to tato možnost nahrazení zástupců lidu, která jej vydává do naší moci, a tím nám dává moc dosazovat na jejich místa naše lidi.
Pro naše záměry je nezbytné, aby války, pokud je to možné, nepřinášely zúčastněným stranám územní zisky: válka tak bude přenesena na ekonomickou půdu, kde národům dáme pocítit sílu naší převahy, a tento stav věcí vydá obě strany na milost naší mezinárodní AGENTURY; která vlastní miliony bedlivých očí, které neomezují žádné hranice. Naše mezinárodní práva zničí práva národní, v pravém smyslu práva, a bude vládnout národům úplně stejně, jako občanské zákony států určují vzájemné vztahy subjektů.
Vládní úředníci, které vybereme z řad veřejnosti s přísným zřetelem na jejich schopnosti otrocké poslušnosti, nebudou osoby školené v umění vládnout a tudíž se snadno stanou pěšáky v naší hře v rukou našich učenců a géniů, kteří se stanou jejich poradci, specialisty, kteří byli od mládí vychováváni pro řízení záležitostí celého světa. Jak je vám dobře známo, tito naši specialisté čerpali informace, které potřebovali pro naše politické plány, z historie a z pozorování událostí, jež právě probíhaly. Gojímové nejsou vedeni k praktickému používání nestranného sledování dějin, ale teoretickou rutinou bez jakéhokoli kritického pohledu na vyplývající důsledky. Nemusíme s nimi tudíž vůbec počítat - necháme je bavit se, dokud neudeří naše hodina, nebo žít v naději na nové druhy vzrušující zábavy, nebo ve vzpomínkách na zábavy minulé. Nechť podle nich hraje hlavní roli to, co jsme jim vnutili jako diktát vědy (teorie). Pro tento cíl budeme v nich neustále vzbuzovat slepou víru v tuto vědu pomocí našeho tisku. Intelektuálové gojímů se budou pyšnit svými vědomostmi a bez jejich jakéhokoli vědeckého ověření uvedou do praxe všechny informace dostupné ve vědě, které specialisté z naší agentury dovedně složili dohromady pro účel vzdělání jejich myslí ve směru, který potřebujeme.
Nedomnívejte se ani na okamžik, že tato tvrzení jsou prázdná slova: obraťte svoji pozornost k úspěchům, které jsme zařídili pro darvinismus, marxismus, nietscheismus. Rozkladný vliv těchto směrů na ducha gojímů musí být pro nás zcela očividný.
Je pro nás nevyhnutelné brát v úvahu současné myšlení, povahové rysy, tendence národů, abychom se vyhnuli přehmatům v politice a při směrování záležitostí veřejné správy. Triumf našeho systému, jehož jednotlivé části mohou být různě uspořádány podle temperamentu lidí, s nimiž se na své cestě setkáváme, by nebyl možný, kdyby nebyl založen na rekapitulaci minulých lekcí ve světle přítomnosti.
V rukou dnešního státu je velká síla, která vytváří pohyb myslí lidí, je to tisk. Úlohou tisku je poukazovat na domněle nezbytné požadavky, dát hlas stížnostem lidu, vyjadřovat a živit nespokojenost. Ale gojímské státy nevědí, jak používat tuto sílu; a tak spadla do našich rukou. Prostřednictvím tisku jsme získali moc k ovlivňování, zatímco sami zůstáváme ve stínu; díky tisku jsme do našich rukou dostalo zlato, nehledě na to, že jsme je získali za cenu potoků krve a slz. Ale vyplatilo se nám to, ačkoli jsme obětovali mnoho našich lidí. Každá oběť z naší strany je před Bohem vyvážena tisíci gojímy.
Dnes mohu říci, že náš cíl je od nás již jen několik kroků. Zbývá urazit jen malý kus cesty a celá dlouhá cesta, kterou jsme museli urazit, je připravena uzavřít cyklus Symbolického hada, kterým symbolizujeme náš lid. Až se kruh uzavře, všechny státy Evropy budou uzamčeny v jeho smyčce jako v pevném svěráku.
Rovnováhy dnešních konstitucí se brzy zhroutí, protože jsme je založili s určitým nedostatkem přesné vyváženosti, aby mohly nepřetržitě oscilovat dokud se neopotřebuje čep na němž se otáčejí. Gojímové mají dojem, že je zformovaly dostatečně silné a neustále se domnívají, že se ustálí v rovnováze. Ale čepy - králové na svých trůnech - jsou obklíčeny svými zástupci, hrajícími role bláznů, kteří jsou zmateni svou vlastní nekontrolovanou a nezodpovědnou mocí. Za tuto moc vděčí teroru, který zavládl v palácích. Protože nejsou schopni jít ke svému lidu, do jeho samého středu, králové na svých trůnech se s ním nedokáží dohodnout, a tak posilují svoji pozici proti těm, kteří chtějí uchvátit moc. Vytvořili jsme propast mezi prozíravým svrchovaným vládcem a slepou silou lidu, aby obě síly ztratily svůj význam, protože budou jako slepec a jeho hůl, oba osamoceně jsou bezmocní.
Abychom svedli ty, kteří touží po moci, k jejímu zneužívání, rozeštvali jsme všechny síly navzájem tím, že jsme podporovali jejich liberální tendence k nezávislosti. S tímto cílem jsme roznítili všechnu podnikavost, vyzbrojili jsme všechny strany, osobní moc jsme postavili jako cíl všech ambicí. Ze států jsme udělali gladiátorské arény, kde proti sobě bojuje mnoho znesvářených stran... Stačí málo, a zmatek a úpadek bude všeobecný...
Neúnavní tlučhubové přeměnili parlamenty a zasedání vlády na závodiště v řečnění. Nestoudní žurnalisté a bezohlední pamfletáři se denně vrhají na vládní úředníky. Zneužívání moci připraví svržení všech institucí a všechno bude vzhůru nohama pod ranami rozzuřené chátry.
Všichni lidé jsou spoutáni dřinou a chudobou pevněji než kdykoli předtím. Jsou spoutáni otroctvím a nevolnictvím; z nich se mohou různými způsoby osvobodit. S tím se mohou vyrovnat, ale od nouze se nikdy neosvobodí. Do ústavy jsme vložili taková práva, která jsou pro masy pouze fiktivní, nikoli skutečná práva. Všechna tato takzvaná "lidská práva" mohou existovat pouze jako ideje, které nikdy nemohou být realizovány v praktickém životě. Co znamenají pro proletářského dělníka, ohnutého jeho těžkou lopotou a životním osudem. Čím jsou pro mluvku, když dostane právo žvanit, když žurnalisté dostanou právo psát vedle hodnotných děl jakékoli nesmysly. Proletariát nemá z ústavy jiný zisk, jen pár ubohých drobtů, které mu hodíme z našeho stolu na oplátku za jeho hlasování ve prospěch toho, co jsme mu nadiktovali, ve prospěch mužů, které dosazujeme k moci, služebníků naší AGENTURY... Republikánská práva nejsou pro chudého člověka ničím jiným než hořkým kouskem ironie, protože nutnost neustálé celodenní dřiny mu znemožňuje jich užívat, ale na druhé straně jej okrádají o pravidelný a jistý výdělek tím, že jej činí závislým na stávkách jeho soudruhů, nebo na milosti jeho pánů.
Lid pod naším vedením sprovodil ze světa šlechtu, která byla jeho jedinou ochránkyní a pěstounkou, hájící jeho zájmy, která je neoddělitelně spjata s blahem lidu. Nyní, se záhubou aristokracie, lidé upadli do sevření nemilosrdných zbohatlických darebáků, kteří na hrdla dělníků vložili nelítostné a kruté jho.
Objevujeme se na scéně jako údajní zachránci dělníků od tohoto útisku, když jim navrhujeme, aby vstoupili do řad našich bojových sil - socialistů, anarchistů, komunistů - kterým jsme vždy poskytovali podporu ve shodě s domnělým pravidlem bratrství (solidarity celého lidstva) našeho SPOLEČENSKÉHO ZEDNÁŘSTVÍ. Aristokracie, která podle zákona užívala plody práce dělníků, měla zájem na tom, aby dělníci byli dobře živení, zdraví a silní. My máme zájem na přesném opaku - na úbytku, NA VYVRAŽDĚNÍ GOJÍMŮ. Naše síla je v chronickém nedostatku potravin a fyzické slabosti, protože to všechno znamená, že bude otrokem naší vůle a nenajde v sobě sílu ani energii protivit se naší vůli. Hlad dává kapitálu právo vlády nad dělníkem mnohem jistěji než bylo dáno aristokracii zákonnou mocí králů.
Nedostatkem a závistí a nenávistí, která je jeho plodem, pozdvihneme lůzu a jejich rukama rozdrtíme všechny, kteří nám stojí v cestě.
AŽ UDEŘÍ HODINA PRO NAŠEHO SVRCHOVANÉHO PÁNA CELÉHO SVĚTA, BUDE KORUNOVÁN TĚMA SAMÝMA RUKAMA, KTERÉ ODSTRANÍ VŠE, CO BY MU MOHLO BÝT PŘEKÁŽKOU. (Biblický Antikrist?)
Gojímové si odvykli přemýšlet a jenom reagují na vnuknutí našich specialistů. Proto nevidí naléhavou nutnost toho, co my, až přijde naše království, okamžitě zavedeme. ZEJMÉNA JE PODSTATNÉ V NÁRODNÍCH ŠKOLÁCH UČIT JEDNU JEDNODUCHOU A PRAVDIVOU ZNALOST, KTERÁ JE ZÁKLADEM VŠECH VĚDOMOSTÍ - ZNALOST STRUKTURY LIDSKÉHO ŽIVOTA, SPOLEČENSKÉ EXISTENCE, KTERÁ VYŽADUJE ROZDĚLENÍ PRACOVNÍCH SIL, A TUDÍŽ ROZDĚLENÍ LIDÍ DO TŘÍD A STAVŮ. Pro všechny je podstatné vědět, že VZHLEDEM K ROZDÍLŮM CÍLŮ LIDSKÝCH ČINNOSTÍ, NEMŮŽE BÝT ŽÁDNÁ ROVNOST, že ten, kdo nějakým svým činem kompromituje celou třídu, nemůže být před zákonem zodpovědný stejně, jako ten, kdo poškozuje pouze svoji vlastní čest. Skutečná znalost struktury společnosti, jíž neprozradíme gojímům, bude všem lidem demonstrovat, že postavení a práce musí být drženy v určitém kruhu, že se nemohou stát zdrojem lidského utrpení, které vzejde ze vzdělání, které neodpovídá práci, k níž jsou jednotlivci povoláni. Po důkladném studiu této moudrosti se lidé dobrovolně podřídí autoritě a přijmou takové postavení, jaké jim přidělí stát. Za současného stavu vědomostí a směru jsme její rozpracování předali lidem, kteří slepě věří věcem, které jsou černé na bílém. Díky podnětům, jejichž účelem bylo svést je ze správné cesty, a vlastní nevědomosti tito lidé slepě nenávidí podmínky, v nichž se nacházejí, protože nechápou smysl třídy a postavení.
TATO NENÁVIST BUDE DÁLE STUPŇOVÁNA ÚČINKEM HOSPODÁŘSKÝCH KRIZÍ, které zastaví rozvoj průmyslu a přivedou ho do stagnace. Všemi tajnými podzemními metodami, které jsou nám známy, a s pomocí zlata, které je v našich rukou, VYTVOŘÍME CELOSVĚTOVÉ HOSPODÁŘSKÉ KRIZE, ČÍMŽ NA ULICE VRHNEME CELÉ DAVY DĚLNÍKŮ VE VŠECH ZEMÍCH EVROPY SOUČASNĚ. Tyto davy budou s potěšením prolévat krev těch, jimž ve své zaslepenosti a nevědomosti již od kolébky závidí, a jejichž majetek budou schopni vydrancovat.
"NAŠICH" SE TO ANI NEDOTKNE, PROTOŽE OKAMŽIK ÚTOKU NÁM BUDE ZNÁM A UČINÍME OPATŘENÍ K OCHRANĚ VLASTNÍCH LIDÍ.
Ukázali jsme, že pokrok přivede všechny gojímy pod nadvládu rozumu. Náš despotismus bude přesně takový, protože bude vědět, jak - pomocí moudré přísnosti - uklidnit všechny nepokoje a vymýtit liberalizmus ve všech našich institucích.
Když populace viděla, že získala všechny druhy úlev a výhod, ve jménu té samé svobody si představovala sama sebe jako svrchovaného vládce a razila si cestu k moci, ale, stejně jako každý jiný slepý člověk, narazila na spoustu překážek. SPĚCHALA SI NAJÍT VŮDCE, ALE NECHTĚLA SE VRÁTIT K BÝVALÉMU STAVU A SVOJI SVRCHOVANOU MOC NÁM POLOŽILA K NOHÁM. Vzpomeňte si na Francouzskou revoluci, které jsme dali jméno "Velká": tajemství její přípravy je nám dobře známo, protože to byla práce našich rukou.
Od té doby jsme lidi neustále vedli od jednoho rozčarování k druhému, aby se nakonec odvrátili také od nás ve prospěch KRÁLE-DESPOTY Z KRVE SIONU, KTERÉHO PŘIPRAVUJEME PRO SVĚT.
V současné době jsme nepřemožitelnou mezinárodní silou, protože když na nás někdo zaútočí, zastanou se nás ostatní státy. Je to bezedná ničemnost gojímů, kteří se plazí před mocí, ale jsou nemilosrdní k slabším, netolerantní k chybám a shovívaví k zločinům, je to jejich neschopnost vyrovnat se s rozpory svobodného společenského systému a zároveň trpělivost a mučednické snášení násilí tuhého despotismu - všechny tyto vlastnosti gojímů nám pomohly k naší nezávislosti. Gojímští lidé trpělivě snášejí takové utrpení a zneužívání moci pod vládou největších diktátorů dnešních dní, za něž by v minulosti museli nechat stít nejméně dvacet králů.
Jaké je vysvětlení tohoto fenoménu, této podivné nedůslednosti mas lidí ve vztahu k událostem, které jsou evidentně stejného druhu?
Dá se to vysvětlit faktem, že tito diktátoři lidem našeptávají, skrze naše agenty, že prostřednictvím tohoto zneužívání moci zasazují rány státům ve jménu nejvyšších ideálů - zabezpečení blahobytu lidí, mezinárodního bratrství a rovnosti práv pro všechny lidi. Přirozeně lidem neříkají, že tohoto sjednocení musí být dosaženo jedině pod naším svrchovaným vládcem.
A tak lidé odsuzují nevinné a zprošťují obžaloby viníky, jsouce stále více přesvědčeni, že si mohou dělat, co chtějí. Díky tomuto stavu věcí lidé ničí každý druh stability a vytvářejí nepořádek na každém kroku.
Slovo "svoboda" vylákalo ven houfy lidí, kteří bojují proti každé moci, proti každé autoritě, dokonce proti Bohu a zákonům přírody. Proto, až vstoupíme do našeho království, vymažeme toto slovo ze slovníku života, protože v sobě zahrnuje princip brutální síly, který z davů lidí dělá krvelačné šelmy.
Je pravda, že když se tyto krvežíznivé bestie napijí krve, opět usnou a v té době bude snadné jim nasadit okovy. Ale když krev nedostanou, neusnou a budou dál bojovat.
Každá republika prochází několika stádii vývoje. Prvním z nich prochází v prvních dnech šíleného běsnění slepého davu, který se zmítá sem a tam, napravo a nalevo: druhým směrem je demagogie, z níž se rodí anarchie a ta vede nevyhnutelně k despotismu, který však není zákonným a zjevným, a tudíž zodpovědným despotismem, ale neviditelným a skrytým, přesto zřetelně citelným despotismem v rukou té či oné tajné organizace, jejíž činy jsou bezohlednější vzhledem k tomu, že pracuje za scénou, za zády všech druhů agentů, jejichž výměna tuto organizaci nejen nijak nepoškozuje, ale ve skutečnosti šetří její zdroje - díky neustálým změnám odpadá nutnost vyplácet odměny za dlouhodobé služby.
Kdo a jak by mohl svrhnout naší neviditelnou moc? A přesně tím naše moc je. Zednářství nevěřících (tj. nežidů - pozn překl.) slepě slouží jako zástěrka pro naše cíle, ale plán činnosti naší moci a její skutečné centrum zůstane pro tyto lidi neznámým tajemstvím.
Ale i svoboda by mohla být neškodná a mohla by mít své místo ve státní ekonomice a nepoškozovat blaho lidu, kdyby byla založena na víře v Boha a na bratrství lidstva, nezaloženém na zásadě rovnosti, která je popírána samotnými zákony stvoření, jimž lidstvo podléhá. Prostřednictvím takovéto víry by lidé mohli být svěřeni do opatrovnictví své farnosti a pokorně a pod vedením svého duchovního pastýře spokojeně kráčet životem v souladu s Božími zákony. To je důvod, proč JE PRO NÁS NEZBYTNÉ PODKOPAT VEŠKEROU VÍRU V BOHA, VYRVAT Z MYSLÍ GOJÍMŮ SAMOTNÝ PRINCIP BOŽÍHO A DUCHOVNÍHO VEDENÍ, A NAHRADIT JEJ ARITMETICKÝMI KALKULACEMI A HMOTNÝMI POTŘEBAMI.
Abychom gojímům nedopřáli čas přemýšlet a pozorovat, jejich pozornost musí být obrácena směrem k průmyslu a obchodu. Tak se celé národy budou honit za ziskem a v této honbě si nevšimnou jejich společného nepřítele. Ale opakuji - aby svoboda jednou pro vždy rozložila a zničila společenství gojímů, musíme průmysl položit na spekulativní základ: výsledkem bude, že to co průmysl získá ze země jim projde rukama a stane se předmětem spekulace, to jest dostane se do našich rukou.
Zostřující se boj o převahu a šoky způsobené hospodářskému životu vytvoří, nebo dokonce vytvořily, rozčarované, chladné a bezcitné lidi. Tito lidé budou živit silnou nechuť k vysoké politice a k náboženství. Jejich jediným měřítkem hodnot se stane zisk, to jest zlato, které se stane skutečným kultem, pro jeho materiální rozkoše, které může poskytnout. Tehdy nás budou následovat nižší třídy gojímů, ne z vlastního přesvědčení, ani proto, aby získali bohaství, ale z pouhé nenávisti vůči privilegovaným třídám budou bojovat proti našim rivalům v zápase o moc - inteligenci gojímů.
Jaká forma vlády může být dána společnosti, do jejichž všech složek pronikla korupce, společnosti, kde bohatství lze získat jedině úskočnými taktikami a víceméně podvodnými triky, kde vládne nemravnost, kde morálka je udržována trestními opatřeními a tvrdými zákony, ne však dobrovolně přijímanými principy, kde všechny náboženské a vlastenecké city jsou potlačovány kosmopolitním smýšlením? Jaká forma vlády může být dána této společnosti než despotismus, který vám popíši později? Vytvoříme co nejvíce centralizovanou vládu, abychom v našich rukou svírali všechny síly společnosti. Budeme mechanicky regulovat veškerou činnost politického života našich subjektů pomocí nových zákonů. Tyto zákony jeden po druhém odstraní všechnu shovívavost a svobodu, kterou si dopřávali gojímové, a naše království se bude vyznačovat despotismem takových obrovských rozměrů, že bude kdekoli a kdykoli schopen rozdrtit každého gojíma, který se nám postaví na odpor skutkem nebo slovem.
Někdo by mohl namítnout, že takový despotismus, o němž jsem hovořil, není ve shodě s pokrokem dnešní doby, ale dokážu vám, že opak je pravdou.
V dobách, kdy se lidé dívali na krále na svých trůnech jako na čistou manifestaci Boží vůle, podřizovali se bez reptání despotické moci králů, ale ode dne, kdy jsme do jejich myslí našeptali pojem myšlenku jejich vlastních práv, začali považovat ty, kdo sedí na trůnech, za obyčejné smrtelníky. Svaté pomazání odpadlo - v očích lidu - od hlav králů, a když jsme jej oloupili také o víru v Boha, vlastnictví moci se propadlo na ulice do rukou veřejnosti a vzápětí jsme se jí chopili my.
Kromě toho, umění směrovat masy a jednotlivce pomocí prostředků chytře manipulované teorie a výmluvnosti, ovlivňováním každodenního života a všemi druhy dalších triků, z nichž žádný z gojímů nic nechápe, patří rovněž k specialitám našeho řídicího mozku. V zázemí analýz a pozorování, založených na přesných kalkulacích, nemáme konkurenci, stejně jako v sestavování plánů politických akcí a solidaritě. V tomto ohledu se s námi mohou měřit jedině jezuité, ale my jsme docílili jejich diskreditace v očích nemyslícího davu jako veřejné organizace, zatímco my sami jsme naši tajnou organizaci drželi po celou dobu ve stínu. Avšak světu je pravděpodobně jedno, kdo je svrchovaným pánem světa, zda je to hlava katolické církve, nebo náš despota z krve Sionu! Ale pro nás, vyvolený lid, tato otázka zdaleka není bezpředmětná.
Po určitou doby bychom mohli být úspěšně zadržováni celosvětovou koalicí gojímů, ale před tímto nebezpečím jsme chráněni jejich vzájemnými neshodami, jež jsou zakořeněny tak hluboko, že je nelze vymýtit. Poštvali jsme proti sobě jednotlivce i celé národy gojímů, podporovali jsme náboženskou a rasovou nenávist, kterou jsme v uplynulých dvaceti stoletích nechali narůst do obrovských rozměrů. To je důvod, proč na světě neexistuje jediný stát, který by ostatní státy podpořily, kdyby proti nám pozdvihl zbraň, protože každý stát musí mít na paměti, že každá dohoda proti nám by se mu nevyplatila. Jsme příliš silní - naši moc nelze obejít. ŽÁDNÉ STÁTY NEMOHOU UZAVŘÍT ANI BEZVÝZNAMNOU DOHODU, ANIŽ BYCHOM NA TOM MĚLI TAJNOU ÚČAST.
PER ME REGES REGNANT. "Skrze mne vládnou králové." A naši proroci řekli, že jsme byli vybráni samotným Bohem, abychom vládli nad celou zemí. Bůh nás obdařil géniem, abychom byli schopni svůj úkol splnit. A kdyby se v nepřátelském táboře objevil génius, který by byl schopen proti nám bojovat, rozpoutal by se mezi námi nelítostný boj, jaký svět ještě nikdy neviděl; ale nováček by se nikdy nemohl vyrovnat zkušenému mistrovi. Génius na jejich straně by přišel vždy příliš pozdě. Všechna kola mašinérie všech států jsou poháněna motorem, který je v našich rukou, a tímto pohonem mašinérie států je zlato. Věda politické ekonomie, vynalezená našimi mudrci, již dlouhou dobu propůjčuje kapitálu královskou prestiž.
Kapitál, pokud má spolupůsobit bez překážek, musí být volný, aby bylo možné zřídit monopol průmyslu a obchodu: to už bylo uvedeno do chodu neviditelnou rukou ve všech koutech světa. Tato svoboda dá politickou moc těm, kteří jsou zapojeni v průmyslu, a to nám pomůže podrobit si lidi. Nyní je důležitější lidi odzbrojit než je vést do války; je pro nás výhodnější využít hněvu lidí, který se rozhoří v plameny, než jejich oheň hasit; je důležitější je vyhladit. HLAVNÍ ÚKOL NAŠEHO VEDENÍ SPOČÍVÁ V TOMTO: OSLABIT LIDSKOU MYSL KRITIKOU; ODVÉST JI OD PŘEMÝŠLENÍ, Z NĚHOŽ BY MOHL VZEJÍT ODPOR; ROZPTÝLIT SÍLY MYSLI PŘESTŘELKOU PLANÉ VÝMLUVNOSTI.
Ve všech dobách lid na celém světě, stejně jako jednotlivci, přijímal slova místo skutků, protože bylo příjemné je poslouchat, ale málokdy se zastavil, aby si všimnul, zda jsou následována činy. Proto budeme zakládat okázalé instituce, které budou podávat výmluvné důkazy o jejich podpoře pokroku.
Přisvojíme si liberální fyziognomii všech stran, všech směrů a tuto fyziognomii dáme hlasu řečníků, kteří budou tak mnoho mluvit, že vyčerpají trpělivost svých posluchačů a vytvoří u nich odpor k těmto řečníkům.
ABYCHOM VEŘEJNÉ MÍNĚNÍ DOSTALI DO SVÝCH RUKOU, MUSÍME JE UVÉST DO STAVU ZMATKU TÍM, ŽE DÁME SLOVO VŠEM STRANÁM S PROTICHŮDNÝMI NÁZORY A PO TAK DLOUHOU DOBU, ŽE GOJÍMOVÉ ZTRATÍ HLAVU V BLUDIŠTI RŮZNÝCH NÁZORŮ A USOUDÍ, ŽE NEJLEPŠÍ BUDE NEMÍT SVŮJ VLASTNÍ NÁZOR NA ŽÁDNOU POLITICKOU OTÁZKU, kterou veřejnost není s to pochopit, protože ty chápou pouze ti, kdo veřejnost vedou. Toto je první tajemství.
Druhé tajemství, nutné pro úspěch naší vlády, spočívá v následujícím: Rozmnožit národní slabosti, zvyky, vášně, životní podmínky do takové míry, že ve výsledném chaosu nikdo nebude vědět, kde se nachází, v důsledku čehož si lidé nebudou navzájem rozumět. Toto opatření nám bude také sloužit jiným způsobem, zejména k zasetí nesvárů ve všech stranách, k rozrušení všech kolektivních sil, které dosud nejsou ochotné se nám podrobit a k odrazení od osobní iniciativy, která by do určité míry mohla překážet naší věci. NENÍ NIC NEBEZPEČNĚJŠÍHO NEŽ OSOBNÍ INICIATIVA: kdyby za ní stál génius, taková iniciativa by mohla udělat víc než miliony lidí, mezi něž jsme zaseli rozkol. Výchovu gojímů musíme zařídit tak, aby vždy, když jsou postaveni před úkol, který vyžaduje osobní iniciativu, jim bezmocně klesly ruce. Napětí, které je výsledkem svobody jednání, podkopává síly, když se střetne se svobodou někoho jiného. Z těchto kolizí vzniknou vážné morální otřesy, deziluze a selhání. TĚMITO PROSTŘEDKY GOJÍMY TAK UNAVÍME, ŽE BUDOU DOHNÁNI NABÍDNOUT NÁM VLÁDU NAD SVĚTEM. TO NÁM UMOŽNÍ, BEZ JAKÉHOKOLI NÁSILÍ, ABSORBOVAT VŠECHNY VLÁDY SVĚTA A VYTVOŘIT JEDINOU CELOSVĚTOVOU VLÁDU. Na místa dnešních vládců dosadíme strašáky, které nazveme Administrativou supervlády. Její ruce se roztáhnou do všech stran jako kleště a její organizace bude mít takové kolosální rozměry, že si podrobí všechny národy světa.
Brzy začneme zakládat obrovské monopoly, jímky obrovského bohatství, na nichž budou závislá dokonce i velká jmění gojímů do takové míry, že půjdou ke dnu, spolu s kreditem států, v den, kdy dojde k politické katastrofě...
Vy pánové, kteří jste ekonomové, uvažujte o významu tohoto slučování majetku!
Každým myslitelným způsobem musíme přesvědčit svět o významu naší supervlády tím, že ji budeme představovat jako ochránce a dobrodince všech, kteří se nám podrobí (viz přesvědčování o nutnosti vstupu do Evropské unie - pozn. překl.)
Aristokracie gojímů, jako politická síla, je mrtvá - Nemusíme s ní vůbec počítat, ale jako vlastníci půdy nám dosud mohou uškodit z toho důvodu, že jsou na své půdě soběstační. Proto je nezbytné zbavit je jejich půdy za každou cenu. Tohoto cíle bude nejlépe dosaženo zvýšením daně za půdu a zadlužením půdy. Toto opatření nám umožní dostat vlastníky půdy pod naši kontrolu a udržovat ji ve skromných poměrech a v bezpodmínečném područí.
Aristokraté gojímů, dědičně neschopní spokojit se s málem, rychle vzplanou a vyhasnou.
Současně musíme intenzivně podporovat obchod a průmysl, ale ze všeho nejdříve spekulaci, jako protiváhu průmyslu: absencí spekulace by se hromadil kapitál v soukromých rukou a sloužil by k oddlužení půdy, čímž by banky nad ní ztratily kontrolu. Chceme, aby průmysl z půdy odčerpával jak pracovní sílu, tak kapitál a pomocí prostředků spekulace převedl do našich rukou všechny peníze světa, čímž všechny gojímy odhodíme do řad proletariátu. Potom se gojímové budou před námi hrbit, abychom jim zachovali právo na existenci.
Abychom zničili průmysl gojímů, vedle podpory spekulace, vzbudíme v gojímech touhu po luxusu, takovou touhu po luxusu, která všechno pohltí. ZVEDNEME ÚROVEŇ MEZD, KTERÁ VŠAK DĚLNÍKŮM NEPŘINESE ŽÁDNOU VÝHODU, PROTOŽE ZÁROVEŇ ZVÝŠÍME CENY ZÁKLADNÍCH ŽIVOTNÍCH POTŘEB POD ZÁMINKOU POKLESU VÝROBY V ZEMĚDĚLSTVÍ A CHOVU DOBYTKA. DÁLE UMĚLE A HLUBOCE PODMINUJEME VÝROBNÍ ZDROJE PODPOROVÁNÍM DĚLNÍKŮ V ALKOHOLISMU A PODNĚCOVÁNÍM JEJICH SKLONŮ K ANARCHII. VEDLE TOHO PODNIKNEME VŠECHNA OPATŘENÍ K VYKOŘENĚNÍ VŠECH VZDĚLANÝCH VRSTEV GOJÍMŮ Z POVRCHU ZEMĚ.
ABY SI GOJÍMOVÉ NEUVĚDOMILI PRAVÝ STAV VĚCÍ DŘÍV, NEŽ PŘIJDE NÁŠ ČAS, BUDEME PŘEDSTÍRAT HOROUCÍ TOUHU SLOUŽIT DĚLNICKÉ TŘÍDĚ A VELKÝM PRINCIPŮM POLITICKÉ EKONOMIE. NAŠIM EKONOMICKÝM TEORIÍM BUDEME DĚLAT ENERGICKOU PROPAGANDU.
Rozsáhlé zbrojení, zvyšování policejních sil - to vše je podstatné pro dovršení dříve zmíněných plánů. Musíme dosáhnout toho, aby ve všech státech světa nebyl vedle nás nikdo jiný než masy proletariátu, několik milionářů oddaných našim zájmům, policie a vojsko.
Po celé Evropě, a pomocí vztahů s Evropou, i na dalších kontinentech musíme vytvářet neklid, neshody a nepřátelství. Tím získáme dvojí výhodu. Na prvním místě si udržíme kontrolu nad všemi zeměmi, protože budou vědět, že máme moc, kdykoli se nám zlíbí, vytvářet nepořádky a obnovit pořádek. Všechny tyto země jsou zvyklé vidět v nás donucovací sílu, již nelze obejít. Na druhém místě, pomocí našich intrik spleteme všechny nitky, které jsme natáhli do kabinetů všech států pomocí politických, ekonomických smluv nebo pomocí finančních závazků. Abychom v tomto uspěli, musíme se během rozhovorů a uzavírání smluv ozbrojit velkou prohnaností a prozíravostí, ale pokud se týče toho, co nazýváme "oficiálním jazykem", budeme se držet opačné taktiky a nasadíme si masku počestnosti a bezelstnosti. Tímto způsobem lidé a vlády gojímů, které jsme naučili dívat se na věci pouze zvnějšku tak, jak jim je ukazujeme, nás ještě budou považovat za dobrodince a zachránce lidstva.
Na každý odpor proti nám musíme být s to odpovědět válkou se sousedy té země, která se nám odváží vzdorovat. Kdyby se však tito sousedé kolektivně postavili proti nám, potom musíme jim odpovědět světovou válkou.
Základním předpokladem úspěchu v politice je utajení jejích podniků: slova by se neměla shodovat s činy diplomata.
Musíme přinutit vlády gojímů podnikat kroky směrem ve prospěch našeho široce koncipovaného plánu, který se již blíží k žádoucímu cíli, který budeme vydávat za veřejné mínění, námi tajně ovlivňovaného pomocí takzvané "sedmé velmoci" - tisku, který - až na malé a bezvýznamné výjimky - je již zcela v našich rukou.
Musíme se vyzbrojit všemi zbraněmi, které naši oponenti mohou proti nám použít. V nejjemnějších odstínech výrazů právního řádu musíme vyhledávat problematické body pro ty případy, kdy budeme muset vynášet rozsudky, které se mohou zdát abnormálně nestoudné a nespravedlivé. Proto je důležité, aby tyto rozsudky byly vyjádřeny výrazy, které budou budit dojem naplňování morálních principů, vtělených do právní formy. Naše vedení se musí obklopit těmi silami civilizace, mezi nimiž budeme muset pracovat. Obklopí se publicisty, právníky, vládními úředníky, diplomaty a, konečně, osobami vzdělávanými a vychovávanými v našich speciálních školách (Jedná se o Rhodesovy stipendisty?) Tyto osoby budou znát všechna tajemství společenského života, budou znát všechny jazyky, tvořenými politickou abecedou a slovníkem; budou obeznámeni s celou rubovou stranou lidské povahy se všemi jejími citlivými strunami, na něž budou umět zahrát. Těmito strunami jsou - způsoby myšlení gojímů, jejich sklony, nedostatky, chyby a přednosti, zvláštnosti tříd a stavů. Je zbytečné říkat, že tito nadaní asistenti moci, o nichž hovořím, nebudou vybíráni mezi gojímy, kteří jsou zvyklí vykonávat svoji administrativní práci, aniž by se starali o to, co je jejím cílem, a nikdy neberou ohled na to, co je pro to třeba udělat. Úředníci gojímů podepisují dokumenty, aniž by je četli, a slouží nám buď pro peníze nebo ze ctižádostivosti.
Naši vládu obklopíme celým světem ekonomů. To je také důvod, proč ekonomické vědy tvoří hlavní vyučovací předmět Židů. Kolem nás bude celá plejáda bankéřů, průmyslníků a - což je hlavní věc - milionářů, protože o všem budou v podstatě rozhodovat čísla.
Po dobu, dokud bude nebezpečné svěřit zodpovědná místa v našem státě do rukou našich bratrů - Židů, dáme je do rukou osob, jejichž minulost a pověst bude tak špatná, že mezi nimi a lidem vznikne propast, lidí, kteří v případě odepření poslušnosti našim příkazům, budou muset čelit obviněním z trestných činů, nebo budou zdiskreditováni a budou muset své funkce opustit. To je přinutí hájit naše zájmy do posledního dechu.
Při uplatňování našich principů přihlížejte k povaze národa, v jehož zemi žijete a působíte. Jejich všeobecně totožná aplikace nemůže být úspěšná, dokud lidé nebudou převychováni podle našeho vzoru. Ale když je budete uplatňovat obezřetně, uvidíte, že neuplyne ani deset let a i ty nejtvrdohlavější povahy se změní a my budeme moci přidat nové lidi do řad těch, které jsme si již podrobili.
Liberální slova, která jsou vlastně slovy našeho zednářského hesla, totiž "svoboda, rovnost, bratrství" změníme, až přijde naše království, na slova, která již nebudou heslem, ale pouze vyjádřením idealismu. Budeme říkat "právo na svobodu, povinnost rovnosti, ideál bratrství" a budeme držet kozla za rohy... DE FACTO jsme již zničili všechny druhy vlády s výjimkou té naší, ačkoli DE JURE jich zde zůstalo ještě mnoho. Nyní, když státy vznesou proti nám protest, je pouze formální, taktní a námi řízený, protože JEJICH ANTISEMITISMUS JE PRO NÁS NEZBYTNÝ, ABYCHOM MOHLI OVLÁDAT SVÉ MENŠÍ BRATRY. Nebudu to blíže vysvětlovat, protože o této věci jsme již několikrát diskutovali.
Pro nás neexistují překážky, které by omezovaly naše aktivity. Naše nadvláda existuje v tak nezákonných podmínkách, že ji běžnou terminologií můžeme nazvat silným slovem - Diktatura. Mohu vám s čistým svědomím říci, že až přijde náš čas, my - zákonodárci - budeme vynášet ortely a vykonávat rozsudky, budeme zabíjet a udělovat milost, my, jako hlava všech našich vojsk, sedíme na koni vojevůdce. Vládneme silou své vůle, protože ve své moci máme zlomky kdysi mocné strany, která je nyní od nás poražená. Zbraněmi, jež máme ve svých rukou, jsou bezmezná ctižádost, palčivá nenasytnost, nemilosrdná pomstychtivost, zášť a nenávist.
Od nás pochází všezachvacující teror. Ve svých službách máme lidi všech názorů, všech doktrín: restaurátory monarchie, demagogy, socialisty, komunisty a utopistické snílky všeho druhu. Všechny jsme zapřáhli do jediného úkolu: každý po svém podrývá poslední zbytky autority, usiluje o svržení všech forem pořádku. Touto činností všechny státy nesmírně trpí; vyzývají ke klidu, pro mír jsou ochotny obětovat všechno: ale my jim mír nedáme, dokud otevřeně a s pokorou neuznají naši mezinárodní nadvládu.
Lidé naříkají a dožadují se řešení sociální otázky cestou mezinárodní dohody. Rozdělení do množství protichůdných stran je vydalo do našich rukou, protože aby mohli vést politický boj, potřebují peníze, a všechny peníze jsou v našich rukou.
Mohli bychom mít důvod obávat se spojení "jasnozřivých" sil gojímských králů na trůnech a "slepé" síly gojímské lůzy, ale podnikli jsme všechna nutná opatření proti takové možnosti: mezi obě tyto síly jsme postavili val ve formě vzájemné nedůvěry. Tímto způsobem zůstane slepá síla lidu naší oporou a my, a jedině my, mu poskytneme vedení a samozřejmě jej povedeme po cestě, která vede k našemu cíli.
Aby se ruka slepého davu nemohla osvobodit od naší vedoucí ruky, musíme s ní občas být v těsném styku, když ne osobně, tak alespoň prostřednictvím našich nejdůvěryhodnějších bratrů. Až budeme uznáni jako jediná autorita, budeme s lidmi diskutovat osobně na náměstích a budeme jim vysvětlovat politické otázky takovým způsobem, jak potřebujeme.
Kdo prověří, co se vyučuje ve venkovských školách? Ale co řekne vyslanec vlády nebo sám panovník, nemůže být neznámé celému státu, protože to bude rychle rozšířeno hlasem lidu.
Abychom předčasně nezničili instituce gojímů, dotkli jsme se jich mistrnou rukou a do svých rukou jsme uchopili konce pružin, které pohybují jejich mechanismem. Tyto pružiny byly uloženy v přísném, ale spravedlivém řádu; my jsme tento pořádek nahradili udělením licence liberalismu. Získali jsme vliv na justici, systém voleb, tisk, osobní svobodu, ale nejdůležitější je, že jsme začali ovlivňovat vzdělání a výchovu mládeže, jako základní kameny svobodné existence.
Oklamali, zmátli a zkazili jsme mládež gojímů tím, že jsme ji vychovali na principech a teoriích, o nichž víme, že jsou lživé. Přesto jim je vštěpujeme.
Skrze existující zákony, aniž jsme je podstatně měnili - jen jsme je vykládali opačně - jsme dosáhli grandiózních úspěchů. Tyto výsledky brzy vyústily v to, že výklady zákonů tyto úplně překroutily, potom se zcela skryly očím vlád, protože ze spletené pavučiny legislativy nebylo možné nic zjistit.
Toto je původ teorie soudu svědomí.
Můžete namítnout, že gojímové proti nám pozvednou zbraně, když předčasně vytuší, o co tu jde; ale pro takový případ máme v záloze takový teroristický manévr, že i ta nejstatečnější srdce se budou tetelit strachem: v podzemí pod všemi hlavními městy budou vybudovány podzemní dráhy - koridory, odkud budou tyto metropole vyhozeny do povětří se všemi jejich organizacemi a archivy.
Dnes začnu zopakováním toho, co jsem již řekl a prosím vás, abyste vždy měli na paměti, že vlády a lid se v politice spokojují s vnějším zdáním. A jak by také gojímové mohli pochopit skrytý význam věcí, když jejich představitelé věnují nejvíce své energie na zábavy? Pro naší politiku má poznání těchto detailů největší význam: pomůže nám při posuzování rozdělení majetku, svobody slova, tisku, náboženského vyznání, shromažďovacího práva, rovnosti před zákonem, nedotknutelnosti majetku, obydlí, daní (myšlenka skrytých daní) a zpětného působení zákonů. Žádné z těchto otázek bychom se neměli otevřeně a přímo dotýkat před lidem. V případech, kde je nezbytné se jich dotknout, nesmějí být kategoricky jmenovány, musí být pouze deklarovány bez detailního odhalení, že principy současných zákonů jsou uznávány námi. Důvodem pro zachovávání mlčení v tomto ohledu je, že neoznámením principu si zachováme svobodu konání a můžeme ze zákonů vypustit to či ono, aniž by to vzbudilo pozornost. Kdybychom je všechny kategoricky vyjmenovali, vše by bylo pevně dané a nemohli bychom již nic měnit.
Lid chová zvláštní náklonnost a úctu ke géniům politické moci a přijímá všechny jejich násilné činy s obdivnou odpovědí: "Lumpárna, no ano, je to lumpárna, ale je to chytré!... Je to podvod, chcete-li, ale jak mazaně sehraný, jak velkolepě provedený, s jakou drzostí a odvahou!"...
Zapojíme všechny národy do úkolu vztyčit novou fundamentální strukturu, projektu, který jsme sestavili my. To je důvod, proč je pro nás především nutné se ozbrojit a sebrat v sobě absolutně bezohlednou drzost a neodolatelnou moc ducha, která v našich aktivních pracovnících zlomí všechny překážky na naší cestě.
Až uskutečníme náš státní převrat, řekneme lidem: "Až dosud šlo všechno strašně špatně, všichni trpěli. My zničíme příčiny vašeho utrpení - národnosti, hranice a národní měny. Máte ovšem svobodu a můžete nás odsoudit. Ale může být tento rozsudek spravedlivý, když jej vynesete dřív než se budete moci přesvědčit o tom, co vám nabízíme?"... Potom nás dav bude vychvalovat a nosit na rukou v jednomyslných nadějích a očekáváních. Všeobecné hlasovací právo, z něhož jsme udělali nástroj, který nás vynese na trůn světa, na něž jsme navykli i ty nejpovrchnější jedince, ještě jednou a naposledy rozhodne, že je jednomyslným přáním lidstva, aby nás poznalo dřív, než nás bude soudit.
Abychom toto zabezpečili, musíme nechat volit každého bez rozdílů tříd a kvalifikace, abychom zajistili absolutismus většiny, která nebude moci být získána vzdělanými a majetnými třídami. Tímto způsobem, vštípením lidem vědomí vlastní důležitosti, zničíme mezi gojímy důležitost rodiny a její vzdělávací hodnotu a odstraníme možnost rozvoje osobností, protože dav, vedený námi, je nenechá vystoupit do popředí, ani je nebude poslouchat; ten je zvyklý poslouchat jedině nás, kteří mu platíme za poslušnost a pozornost. Tímto způsobem vytvoříme mocnou, slepou sílu, která se nebude moci ani pohnout bez vedení našich agentů, postavených námi do čela jako vůdci davu. Lid se podrobí tomuto režimu, protože bude vědět, že na těchto vůdcích budou záviset jeho výdělky, odměny a stvrzenky na všechny druhy podpor.
Plán vlády by měl vzejít z jednoho mozku, protože vláda nebude pevně zakotvena, jestliže bude dovoleno, aby byl rozdroben na dílčí části v mozcích mnohých. Je tedy pro nás přípustné, aby naši lidé byli seznámeni s akčním plánem, ale nesmějí o něm diskutovat, nemá-li ztratit svoji rafinovanost, vzájemnou závislost jednotlivých komponent, praktickou sílu tajného významu každé klauzule. Diskutovat a dělat změny v práci tohoto druhu pomocí řady hlasování by znamenalo, že tato práce by na sobě nesla pečeť všech nedorozumění a rozumování, které by neproniklo do hloubky a souvislostí tohoto plánu. Chceme, aby naše plány byly účinné a vhodně sestavené. Proto nesmíme hodit práci génia našeho vedení do spárů davu nebo dokonce vybrané společnosti.
Tyto plány nepostaví existující instituce vzhůru nohama ze dne na den. Ty pouze způsobí změny v jejich ekonomice a v důsledku toho její celkový vývoj, který bude veden po cestách, které jsou zaznamenány v našich plánech.
Pod různými názvy existuje ve všech zemích přibližně jedna a ta samá věc. Parlament, ministerstva, senát, státní rada, zákonodárné sbory a exekutiva. Nemusím vám vysvětlovat mechanismus vztahů mezi těmito institucemi, protože jej znáte; jen si povšimněte faktu, že každá z výše jmenovaných institucí odpovídá nějaké důležité funkci státu, a chtěl bych vás upozornit, že slovo "důležitý" jsem použil před slovem funkce, nikoli instituce, tudíž důležité nejsou instituce, ale jejich funkce. Tyto instituce mezi sebe rozdělily všechny funkce vlády - administrativy, legislativy, exekutivy, pročež fungují jako orgány lidského těla. Jestliže poraníme jednu část mechanismu státu, stát onemocní jako lidské tělo ...a zemře.
Když jsme do organismu státu zavedli jed liberalismu, celý jeho politický charakter se změnil. Státy byly zachváceny morální chorobou - otravou krve. Všechny tyto zbytky čeká konec jejich smrtelné agónie.
Z liberalismu se zrodily konstituční státy, které nahradily samovládu, která byla jedinou záchranou gojímů. Konstituce, jak víte, není nic jiného než škola neshod, nedorozumění, hádek, nesvárů, neplodných stranických agitací, stranických vrtochů - zkrátka, škola všeho, co ochromuje činnost státu. Tribuna řečníků, ne méně efektivně než tisk, odsoudila vládce k nečinnosti a neschopnosti, čímž se stali neužitečnými a zbytečnými. Z tohoto důvodu byli v mnoha zemích skutečně sesazeni. Potom přišla éra, kdy bylo možné realizovat republiky; a pak jsme nahradili vládce jeho karikaturou - prezidentem z davu, ze středu našich loutek nebo otroků. Tím jsme položili miny pod gojímský národ, lépe řečeno pod gojímské národy.
V blízké budoucnosti zavedeme odpovědnost prezidentů.
Tehdy se už nebudeme muset zdráhat při uskutečňování toho, za co bude zodpovědná naše neosobní loutka. Co je nám do toho, že řídnou řady těch, kteří touží po moci, že uvíznou na mrtvém bodě, protože nebudou moci nalézt prezidenty, bodě, který nakonec dezorganizuje zemi?
Aby náš plán mohl přinést tento výsledek, zajistíme volbu takových prezidentů, v jejichž minulosti je utajena nějaká temná stránka, nějaká "panama" - potom se stanou věrnými uskutečňovateli našich plánů ze strachu z odhalení a z přirozené touhy každého, kdo se dostal k moci, po zachování privilegií, výhod a poct spojených s úřadem prezidenta. Poslanecká sněmovna poskytne krytí, bude chránit, bude volit prezidenta, ale vezmeme jí právo navrhovat nové, nebo měnit existující zákony, protože toto právo dáme do zodpovědnosti prezidenta, loutce v našich rukou. Autorita prezidentů se přirozeně stane terčem každé formy útoku, ale my mu poskytneme prostředky sebeobrany v právu obracet se k lidu, aby rozhodl s obejitím parlamentu, to jest k našemu slepému otroku v našich rukou - většině davu. Nezávisle na tom vybavíme prezidenta právem vyhlásit válečný stav. Toto poslední právo ospravedlníme argumentem, že prezident, jako vrchní velitel celé armády země, musí mít toto právo k dispozici pro případ potřeby bránit novou ústavu republiky, právo obrany, které mu bude náležet jako zodpovědnému představiteli této ústavy.
Je snadné pochopit, že za těchto podmínek budou klíče od svatyně v našich rukou a nikdo kromě nás nebude moci řídit zákonodárnou moc.
Kromě toho, přijetím nové ústavy republiky, odebereme sněmovně právo interpelovat ve věcech vládních opatření pod záminkou ochrany politických tajemství. Dále pomocí nové ústavy omezíme počet poslanců na minimum, čímž úměrně omezíme politické vášně a vášeň k politice. I kdyby se přesto rozhořely v plameny, což se dá těžko očekávat, uhasíme je tím, že se odkážeme na většinu všeho lidu. Na prezidentovi bude záviset jmenování předsedy a místopředsedy Parlamentu a Senátu. Místo stálého zasedání Parlamentu, budeme redukovat jeho schůze na několik měsíců. Prezident, jako vedoucí představitel výkonné moci, bude mít právo svolávat a rušit Parlament, a v druhém případě bude mít právo prodloužit čas jeho působnosti do ustavení nového parlamentního sněmu. Ale aby důsledky všech těchto aktů, jež jsou v podstatě nezákonné, nezávisely, předčasně pro naše plány, na prezidentovi, navedeme ministry a další úředníky vyšší administrativy, aby se vyhnuli rozmarům prezidenta přijetím vlastních opatření. Když to udělají, budou obětními beránky místo něho... Tuto roli zvláště doporučujeme dát senátu, státní radě, nebo radě ministrů, ale ne individuálnímu úředníkovi.
Prezident bude, podle naší úvahy, vykládat smysl takových existujících zákonů, u nichž se připouští různá interpretace; on je dále bude anulovat, když mu naznačíme, že je třeba to udělat. Kromě toho bude mít právo navrhovat dočasné zákony a dokonce nové změny ve vládní a ústavní práci. Záminkou pro to budou požadavky největšího prospěchu pro stát.
S takovými opatřeními získáme moc ničit kousek po kousku, krok za krokem, všechno to, co jsme byli nuceni na počátku naší vlády zavést do ústav států, když jsme se připravovali na přechod k nepostřehnutelnému ničení každého druhu ústavy, aby mohl přijít čas, kdy každou formu vlády přeměníme na náš despotismus.
Uznání našeho samovládce může přijít před zničením ústavy; moment tohoto uznání přijde, až lidé, naprosto vyčerpaní protiprávnostmi a nekompetencí - což je věc, kterou zařídíme - svých vládců, zvolají: "Pryč s nimi a dejte nám jediného krále nad celou zemí, který nás sjednotí a zničí příčiny nepořádků - hranice, národnosti, náboženství, státní dluhy - který nám dá mír a pokoj, který nemůžeme nalézt pod našimi vládci a představiteli.
Ale vy sami velmi dobře víte, že aby se mohla vytvořit možnost k vyjádření takových přání všech národů, je nezbytné kalit vztahy lidí s jejich vládami, aby se lidstvo naprosto vyčerpalo rozbroji, nenávistí, bojem, závistí a dokonce použitím mučení, hladověním, naočkováním nemocí, nedostatkem, aby gojímové neviděli jiné východisko než přiběhnout k naší peněžní a úplné vládě.
Ale když národům světa dopřejeme vydechnout, potom se námi vytoužený okamžik nikdy nevrátí.
Státní rada, jako taková, je důrazné vyjádření autority vládce a ona, jako viditelná část zákonodárného sboru, bude něčím, co by se dalo nazvat vydavatelským výborem zákonů a dekretů vladaře.
Toto je pak program nové ústavy. Budeme tvořit zákony, právo a spravedlnost (1) pod maskou návrhů zákonodárnému sboru, (2) dekrety prezidenta pod maskou obecných regulací a (3) v případě, že se naskytne vhodná příležitost, ve formě revoluce ve státě.
Když jsme v hrubých rysech načrtli MODUS AGENDI (způsob jednání), zabývejme se podrobnostmi těch opatření, pomocí nichž máme ještě dokončit revoluci v chodu mašinérie státu již naznačeným směrem. Těmito opatřeními myslím svobodu tisku, právo sdružování, svobodu svědomí, volební princip a mnoho dalších věcí, které musí navždy vymizet z paměti člověka, nebo podstoupit radikální změnu v den po vyhlášení nové ústavy. Jen v tomto momentě budeme moci okamžitě oznámit všechna naše nařízení, protože potom bude každá nápadná změna nebezpečná z následujících důvodů: když bude tato změna provedena s hrubou přísností i ve smyslu přísného omezování, mohlo by to vést k pocitu zoufalství, způsobenému strachem z nových změn stejným směrem; jestliže, na druhé straně, bude provedena změna ve smyslu dalších uvolnění, budou říkat, že jsme rozeznali své vlastní chyby, a to zničí víru v neomylnost naší vlády, nebo řeknou, že jsme dostali strach a jsme dohnáni k poddajnosti, za což nám však nepoděkují, protože si budou myslet, že nás k tomu donutili... Obě krajnosti by mohly poškodit prestiž nové ústavy. Chceme, aby od prvního okamžiku po jejím vyhlášení, zatímco všichni lidé na celém světě budou ještě ohromeni skutečností, že byla úspěšně provedena revoluce, stále ještě v podmínkách teroru a nejistoty, pochopili jednou pro vždy, že jsme tak silní, tak nepřemožitelní, oplýváme takovou mocí, že v žádném případě s nimi nebudeme počítat a že jsme vzdáleni tomu, abychom věnovali pozornost jejich názorům nebo přáním. Musí jim být jasné, že jsme připraveni a schopni, kdykoli a kdekoli, s neodolatelnou silou rozdrtit každý náznak opozice, že jsme se naráz zmocnili všeho, co jsme chtěli a v žádném případě se s nimi nebudeme dělit o moc... Potom strachem před vším zavřou oči a budou čekat, co z toho vzejde.
Gojímové jsou stádo ovcí a my jsme jejich vlci. A víte, co se stane, když se vlci zmocní stáda?...
Existuje další důvod, proč zavřou oči: protože jim budeme slibovat, že jim vrátíme všechny svobody, které jsme jim vzali, jakmile přemůžeme všechny nepřátele míru a zkrotíme všechny strany...
Nemá cenu říkat cokoli o tom, jak dlouho budou muset čekat na návrat jejich svobod...
Z jakého důvodu jsme potom vymysleli celou tuto politiku a našeptali ji gojímům, aniž bychom jim dali šanci zkoumat její skrytý význam? Pro co, když ne za účelem získání oklikou toho, čeho by náš rozptýlený národ nemohl dosáhnout přímou cestou? To posloužilo jako základ pro naši organizaci tajného zednářství, které mu není známé a o jehož cílech nemá gojímský dobytek ani tušení. Je námi přitahován do okázalé armády zednářských lóží, abychom odvedli pozornost jejich soukmenovců.
Bůh nám, Svému Vyvolenému lidu, nadělil dar rozptýlení a to, co se všem očím jeví jako slabost, se ukázalo být naší největší silou, která nás nyní přivedla na práh nadvlády nad celým světem.
Na základech, které jsme pro ni položili, nezbývá mnoho k dokončení.
Slovo "svoboda", které může být interpretováno různými způsoby, my definujeme následovně -
Svoboda je právo dělat to, co zákony dovolují. Tento výklad slova nám ve správný čas poslouží, protože všechna svoboda bude tudíž v našich rukou, neboť zákony budou rušeny nebo vytvářeny pouze takové, které jsou pro nás žádoucí ve shodě s dříve uvedeným programem.
Budeme se zabývat tiskem následujícím způsobem: jakou roli hraje dnes tisk? Slouží k podněcování a zapalování těch vášní, jež potřebujeme pro naše účely, nebo úzkým a sobeckým stranickým zájmům. Často je mdlý, nespravedlivý, lživý a většina veřejnosti nemá nejmenší tušení, jakému účelu tisk vlastně slouží. Osedláme jej a budeme držet pevně na uzdě; to samé uděláme s celou produkcí veškerých dalších tiskovin, protože jaký by mělo smysl vyhnout se útokům tisku, kdybychom nechali prostor pro pamflety a knihy? Informování veřejnosti, které je dnes zdrojem těžkých výdajů, vzhledem k nutnosti cenzury, přeměníme na velmi lukrativní zdroj příjmů pro náš stát: na tisk stanovíme zvláštní daň a budeme požadovat složení kauce před dovolením zřídit jakéhokoli tiskového orgánu nebo tiskové kanceláře; toto opatření zabezpečí naši vládu proti jakémukoli útoku ze strany tisku. Za každý pokus o útok na nás, pokud bude ještě vůbec možný, uložíme bez milosti pokutu. Taková opatření, jako daň, nutnost složení kauce a pokuty, zabezpečené těmito kaucemi, přinesou vládě obrovské příjmy. Je pravda, že stranické noviny by, v zájmu informování veřejnosti, mohly peníze oželet, ale tyto noviny při druhém útoku na nás zastavíme. Nikdo nesmí beztrestně položit prst na aureolu neomylnosti naší vlády. Záminkou pro zastavení jakékoli publikace bude výmluva, že bezdůvodně a neoprávněně pobuřuje veřejnost. Prosím vás, abyste vzali na vědomí, že mezi těmi, kteří na nás útočí, budou také orgány, které jsme sami založili, ale ty budou útočit výhradně na ty nedostatky, které budeme sami chtít odstranit.
Ani jediné oznámení se nedostane k veřejnosti bez naší kontroly. Dosáhli jsme toho již nyní, protože všechny zprávy jsou přijímány několika agenturami, v jejichž kancelářích se sbíhají zprávy ze všech částí světa. Tyto agentury budou potom zcela naše a dají publicitu pouze tomu, co jim nadiktujeme.
Jestliže již nyní jsme dokázali ovládnout mínění gojímských společenství do takové míry, že téměř všichni se dívají na světové události přes barevná skla brýlí, které jsme jim nasadili na nosy; jestliže již nyní není ani jediný stát, kde pro nás existují bariéry, jimž gojímové ve své hlouposti říkají státní tajemství: jaké bude naše postavení, až budeme uznáni nejvyššími pány světa v osobě našeho krále celého světa?...
Vraťme se opět k budoucnosti tisku. Každý, kdo dychtí po tom být vydavatelem, knihovníkem nebo tiskařem, bude povinen si obstarat diplom, který bude zaveden z toho důvodu, aby mu v případě chyby mohl být okamžitě odebrán. S takovými opatřeními se nástroje myšlení stanou výchovnými prostředky v rukou naší vlády, které nadále nedovolí masám národa být vedeny na scestí fantaziemi o štěstí pokroku. Je mezi námi někdo, kdo neví, že tyto přízraky štěstí jsou přímou cestou k falešným představám, z nichž se rodí anarchické vztahy lidí mezi sebou a směrem k moci, protože pokrok, nebo spíš idea pokroku, dala vzniknout různým myšlenkám na emancipaci, ale chybělo jí určit její hranice... Všichni takzvaní liberálové jsou anarchisti, když ne doopravdy, tak alespoň v myšlenkách. Každý z nich se honí za přeludem svobody a upadá do anarchie protestů jenom proto, aby protestoval...
Přejděme k periodickému tisku. Uvalíme na něj, stejně jako na všechny ostatní tištěné materiály daň za list a peněžní ručení, a za knihy s méně než 30 listy se bude platit dvojnásobek. Budeme je považovat za pamflety, na jedné straně, abychom snížili počet časopisů, které jsou nejhorší formou tištěného jedu, a na druhé straně, abychom tímto opatřením spisovatele donutili psát delší knihy, které budou málo čteny, zvláště když budou dražší. Současně to, co budeme vydávat sami, abychom ovlivnili duševní vývoj směrem, který nám přinese zisk, bude levné a bude hojně čteno. Daň udrží chabé literární ambice v daných mezích a riziko trestu učiní literáty závislými na nás. A pokud se najde někdo, kdo zatouží psát proti nám, nenajde nikoho, kdo by mu chtěl jeho dílo vytisknout, nebo tiskař bude muset požádat autority o svolení. Tak budeme vědět předem o všech úkladech připravovaných proti nám a zneškodníme je tím, že s předstihem vysvětlíme předmět, jímž se dílo zabývá.
Literatura a žurnalistika jsou dvě nejdůležitější výchovné síly, a proto se naše vláda stane vlastníkem většiny časopisů. To neutralizuje škodlivý vliv soukromě vlastněného tisku a dá nám do vlastnictví obrovský prostředek na ovlivňování veřejného mínění... Jestliže povolíme deset časopisů, my jich založíme třicet, a tak dále ve stejném poměru. O tom však veřejnost nesmí mít ani tušení. Z toho důvodu všechny časopisy, které budeme vydávat, budou zastávat navenek protichůdné názory, čímž si získají důvěru nic netušících oponentů, kteří takto spadnou do naší pasti a budou zneškodněni.
V první řadě budou stát orgány oficiálního charakteru. Ty budou vždy chránit naše zájmy, a tudíž jejich vliv bude poměrně nevýznamný.
V druhé řadě budou polooficiální orgány, jejichž postoj bude vlažný a neutrální.
Do třetí řady postavíme jakoby naši opozici, která třeba jen v jednom ze svých orgánů bude představovat náš protipól. Naši skuteční protivníci přijmou tuto zdánlivou opozici jako svoji vlastní a odkryjí nám své karty.
Všechny naše noviny budou všech možných směrů - aristokratické, republikánské, revoluční a dokonce i anarchistické - jen tak dlouho, pokud bude existovat ústava... Budou mít, jako indický bůh Višnu, sto rukou a každá z nich bude držet prst na pulsu jednoho směru veřejného mínění. Když se puls zrychlí, tyto ruce odvedou veřejné mínění směrem, kterým potřebujeme, protože vzrušený člověk ztrácí všechen zdravý úsudek a snadno podléhá sugesci. Ti hlupáci, kteří si budou myslet, že opakují názory z novin jejich vlastního tábora, budou opakovat náš názor nebo názor, jenž je pro nás žádoucí. V marné víře, že následují orgány své strany, budou ve skutečnosti následovat vlajku, kterou jim rozvineme my.
Abychom naše novinové milice vedli tímto směrem, musíme zvláštní a neustálou péči věnovat organizování této věci. Pod názvem ústřední oddělení tisku založíme tiskové orgány, v nichž naši agenti budou nenápadně vydávat příkazy a hesla dne. Diskusemi a polemikami, ale vždy povrchními, aniž by se dotkly podstaty problému, budou naše orgány předstírat přestřelku s oficiálními novinami jenom pro ten účel, aby nám poskytly příležitost vyjádřit se úplněji, než se lze vyjádřit pomocí oficiálních oznámení vždy, když to bude v náš prospěch.
Tyto útoky na nás budou sloužit také dalšímu účelu, a to takovému, že naši poddaní budou přesvědčeni o plné svobodě slova, a tak našim agentům poskytnou příležitost potvrdit, že všechny orgány, které se staví proti nám, jsou prázdní žvanilové, protože nejsou schopni najít žádné podstatné námitky proti našim příkazům.
Takové metody organizace, nepostřehnutelné okem veřejnosti, ale naprosto spolehlivé, jsou vypočítány tak, aby získaly veřejné mínění na stranu naší vlády. Díky takovým metodám budeme v postavení, jaké budeme potřebovat, budeme vzrušovat nebo uklidňovat veřejné mínění ve vztahu k politickým otázkám, přesvědčovat nebo zamlžovat, tisknout jednou pravdu, podruhé lež, fakta nebo jejich protiklady podle toho, jak nám to bude vyhovovat, avšak velmi opatrně budeme zkoumat půdu, než na ni vstoupíme... Budeme mít zajištěno vítězství nad našimi oponenty, protože nebudou mít k dispozici tiskové orgány, v nichž by mohli plně vyjádřit své názory v důsledku řečených našich metod práce s tiskem. Dokonce ani nebude nutné názory oponentů vyvracet, a když ano, tak velice povrchně.
Pokusné výstřely, vystřelené třetí řadou našeho tisku, budou v případě potřeby energicky vyvráceny našemi polooficiálními orgány.
Dokonce již dnes, třeba ve francouzském tisku, existují formy, které odhalují zednářskou solidaritu v jednání podle hesla: všechny tiskové orgány jsou svázány dohromady profesním tajemstvím; jako věštci za starých časů, žádný z nich neprozradí své zdroje informací, jestliže není přinucen je zveřejnit. Žádný novinář se neodváží prozradit toto tajemství, protože žádnému z nich není dovoleno vstoupit do kruhu žurnalistů, pokud v jeho minulosti není nějaká temná skvrna... Toto temné místo by v případě jeho selhání bylo okamžitě odhaleno. Pokud toto tajemství znají jen nemnozí, aureola žurnalisty přitahuje mínění většiny národa - dav jej následuje s nadšením.
Naše kalkulace se týkají velkou měrou také provincií. Je nezbytné, abychom zde vznítili ty naděje a impulsy, pomocí nichž bychom je mohli kdykoli poštvat proti hlavnímu městu, a hlavnímu městu je budeme vydávat za nezávislé naděje a impulsy provincií. Přirozeně, jejich zdroj bude vždy jediný - my. Je třeba, dokud nebudeme mít v rukou všechnu moc, aby se hlavní města cítila být dušena provinciálním míněním národů, tj. většinou zpracovanou naší agenturou. Potřebujeme, aby v psychologický moment hlavní města nebyla v pozici, aby mohla diskutovat o uskutečněných věcech, když ne z jiného důvodu, tak proto, že byly přijaty veřejným míněním ve většině provincií.
Až se budeme nacházet v období nového režimu přechodného stádia k naší úplné nadvládě, nesmíme připustit, aby tisk odhalil jakoukoli nepoctivost veřejnosti; je nutné, aby ve veřejnosti panoval názor, že nový režim má každého pod kontrolou do té míry, že dokonce zmizela zločinnost... Případy kriminálních činů, by měly zůstat známy pouze jejich obětem a náhodným svědkům - nikomu jinému.
Naléhavá potřeba chleba nutí gojímy mlčet a být našimi pokornými služebníky. Agenti z řad gojímů, zaměstnaní v našem tisku, budou na náš příkaz diskutovat o všem, co je nevhodné, abychom sami vydávali v oficiálních dokumentech, a mezitím my uprostřed hluku takto vyvolaných diskusí učiníme taková opatření, která nám budou vyhovovat, a předložíme je veřejnosti jako hotovou věc. Nikdo se neodváží požadovat odvolání již vyřešených záležitostí, které navíc budou vydávány za zlepšení... A tisk okamžitě odvede pozornost veřejnosti k novým otázkám (vždyť jsme naučili hledat stále nová vzrušení). Do diskusí o těchto nových otázkách se vrhnou nemyslící političtí dobrodruzi, kteří nejsou schopni pochopit, že nemají nejmenší ponětí o věcech, o nichž diskutují. Otázky politiky nejsou dostupné nikomu kromě těch, kteří ji po mnoho věků provozovali a tvořili.
Z toho všeho uvidíte, že ovládnutím mínění davu pouze ulehčíme chodu naší státní mašinérie, a můžete poznamenat, že to nejsou činy, ale slova, která vyslovujeme k té či oné otázce, pro něž hledáme souhlas veřejnosti. Neustále činíme veřejná prohlášení, že ve všech našich podnikáních jsme vedení nadějí a přesvědčením, že sloužíme všeobecnému blahu.
Abychom odvedli pozornost lidí, kteří by mohli být příliš obtížní, od diskusí o otázkách politiky, přijdeme s novými otázkami, jež budeme vydávat za nové otázky politiky, zejména s otázkami průmyslu. V této oblasti nechť diskutují podle libosti! Masy zůstanou v klidu, aby si odpočinuly od toho, co pokládají za politiku (kterou jsme je naučili používat jako prostředek v boji proti gojímským vládám), pouze v tom případě, že jim najdeme jiné zaměstnání, které se bude tvářit jako politika. Aby masy nezačaly tušit, o co jde, rozptýlíme je zábavami, hrami, kratochvílemi, vášněmi a zábavními parky... Brzy začneme prostřednictvím tisku navrhovat soutěže v umění a ve všech druzích sportu: tyto zájmy nakonec odpoutají jejich mysli od otázek, o nichž bychom byli nuceni s nimi polemizovat. Lidé si budou stále více odvykat myslet a tvořit si vlastní názory a začnou mluvit stejným tónem jako my, protože jim nabídneme nové směry myšlení... ovšem prostřednictvím takových osob, které nebudou podezírat ze solidarity s námi.
Role, které hrají liberálové, utopističtí snílci, budou dohrány, jakmile bude ohlášena naše vláda. Do té doby nám budou dobře sloužit. Proto budeme jejich myšlenky směřovat ke všelijakým výmyslům fantastických teorií, novým a zdánlivě pokrokovým: vždyť pokrokem jsme s naprostým úspěchem popletli hloupé hlavy gojímů. Mezi gojímy není ani jedna hlava, která by byla schopna pochopit, že za tímto slovem se skrývá odvedení od pravdy ve všech případech, kde se nejedná o materiální vynálezy, protože pravda je jenom jedna a v ní nemůže být pokroku. Pokrok, jako lživá idea, slouží k zatemnění pravdy, aby ji nikdo, kromě nás, božích vyvolenců, neznal.
Až vstoupíme do našeho království, naši řečníci objasní velké problémy, které postavily lidstvo vzhůru nohama, aby nakonec bylo přivedeno pod naši dobročinnou vládu.
Kdo nás bude potom podezřívat, že všemi těmito lidmi jsme manipulovali podle politického plánu, který nikdo neodhalil v průběhu mnoha staletí?
Až vstoupíme do našeho království, bude pro nás nežádoucí, aby existovalo ještě nějaké jiné náboženství kromě víry v našeho Jediného Boha, s nímž je spojen náš osud, díky našemu postavení Vyvoleného národa. Proto náš osud určuje osud celého světa. Musíme tudíž vymýtit všechny ostatní podoby víry. Jestliže to dá zrodit ateismu, tak jak jej známe dnes, nebude nám to překážet, neboť to bude jen na přechodnou dobu a bude to sloužit jako varování pro ty generace, které budou naslouchat zvěstování náboženství Mojžíše, který svým pevným a důkladně propracovaným systémem přivedl lidi celého světa pod naši vládu. V tom budeme zdůrazňovat jeho mystickou pravdu, na níž, jak budeme říkat, je založena veškerá výchovná síla... Potom při každé možné příležitosti budeme publikovat články, v nichž budeme srovnávat naši dobročinnou vládu s vládou minulých věků. Požehnání míru, ačkoli to bude mír nuceně nastolený staletími agitace, dá vyniknout dobrodiní, jež přinese naše vláda. Chyby gojímských vlád budeme líčit v nejživějších barvách. Vyvoláme vůči nim takový odpor, že lidé raději dají přednost pokoji v nevolnickém státě před právy vychvalované svobody, která mučila lidstvo a úplně vyčerpala zdroje lidské existence, zdroje, jež byly exploatovány zástupem ničemných dobrodruhů, kteří nevěděli, co činí... Neužitečnými změnami forem vlády, k nimž jsme gojímy podnítili, když jsme podminovávali jejich státní struktury, budou lidé v té době tak unaveni, že dají přednost jakémukoli utrpení pod naší vládou, než aby riskovali, že budou muset opět snášet všechny ty agitace a neštěstí, jimiž prošli.
Současně neopomeneme zdůrazňovat historické chyby gojímských vlád, které sužovaly lidstvo po mnoho století nedostatkem pochopení pro všechno, co tvoří opravdové dobro pro lidstvo, v jejich honbě za fantastickými plány na společenské štěstí, a nikdy si nevšimli, že výsledkem těchto plánů byl vždy horší a nikdy lepší stav všeobecných vztahů, jež jsou základem lidského života...
Celá síla našich principů a metod bude spočívat na skutečnosti, že je budeme představovat jako skvělý protiklad k mrtvému a rozloženému starému pořádku věcí společenského života.
Naši filozofové budou diskutovat o všech nedostatcích různých náboženství gojímů, ale žádný z nich se nebude dívat na naši víru ze správného úhlu pohledu, protože ji nikdo v její podstatě nezná kromě nás, kteří nikdy neodhalíme její tajemství.
V zemích, které jsou známé jako pokrokové a osvícené, jsme vytvořili hloupou, oplzlou a ohavnou literaturu. Po nějakou dobu po našem nástupu k moci budeme povzbuzovat její existenci, abychom poskytli kontrast k proslovům, stranickým programům, které budou rozšiřovány z našich vznešených čtvrtí... Naši mudrci, školení k tomu, aby se stali vůdci gojímů, budou tvořit proslovy, projekty, paměti, články, které použijeme k ovlivňování myšlení gojímů a budeme je vést k osvojování si takových vědomostí a takového pohledu na svět, který bude odpovídat našim přáním.
Až bude konečně definitivně nastoleno naše království pomocí státních převratů, připravených všude na světě na jeden a ten samý den, po jeho definitivním oznámení (a uběhne nemálo času, než tento okamžik nastane, možná dokonce celé století [psáno roku 1897 na 1. sionistickém kongresu v Basileji - pozn. překl.]), zařídíme, aby proti nám nemohlo vzniknout žádné spiknutí. Proto bez milosti zabijeme každého, kdo pozvedne zbraň proti naší vládě. Založení jakékoli tajné společnosti bude rovněž trestáno smrtí; ty, které dnes existují, a jsou nám známy, slouží a sloužily nám, rozpustíme a jejich členy pošleme do exilu co nejdál od Evropy. Takto naložíme s těmi gojímskými zednáři, kteří vědí příliš mnoho; ty, které z nějakého důvodu tohoto osudu ušetříme, budeme udržovat v permanentním strachu z exilu. Vyhlásíme zákon, podle něhož všichni bývalí členové tajných společností budou povinni odejít z Evropy jako centra vlády.
Rozhodnutí naší vlády budou konečná a neodvolatelná.
V gojímských společnostech, do nichž jsme zasadili a nechali hluboko zakořenit nesváry a protestantismus, je jediným možným prostředkem k obnovení pořádku zavedení nemilosrdných opatření, která jim ukáží sílu naší autority; nesmíme brát ohled na počet obětí, protože ty budou trpět pro blaho budoucnosti. Dosažení tohoto blaha, i za cenu obětí, je povinností každé vlády, která ospravedlňuje svoji existenci nejen privilegii, ale také povinnostmi. Hlavní zárukou stability vlády je potvrzení aureoly moci a této aureoly může být dosaženo jedině takovou vznešenou neochvějností, která na své tváři nese symboly nedotknutelnosti z mystických příčin - z Boží vyvolenosti. Takovou mocí byla do nedávné doby ruská samovláda, jediný vážný nepřítel, kterého jsme měli na světě, nepočítáme-li papežství. Mějte na paměti příklad, kdy Itálie, zaplavená krví, nezkřivila ani vlas na hlavě vůdce Sully, který prolil tuto krev: Sulla se těšil zbožňování pro svou moc. Když se neohroženě vrátil do Itálie, obklopoval jej kruh nedotknutelnosti. Lid se ani nedotkl muže, který jej hypnotizoval svou odvahou a silou osobnosti.
Avšak do té doby, než se ujmeme vlády, budeme jednat opačně: budeme zakládat a rozšiřovat svobodozednářské lóže ve všech zemích světa, budeme do nich pohlcovat všechny, kdo by se mohli stát, nebo jsou předními osobnostmi ve veřejném životě, protože z těchto lóží uděláme naše hlavní zpravodajské kanceláře a prostředky k získání vlivu. Všechny tyto lóže přivedeme pod jedinou centrální administrativu, která bude známa jenom nám. Ostatním bude naprosto neznámá a bude složena z našich mudrců. Lóže budou mít své představitele, kteří budou sloužit jako zástěrka pro zmíněnou administrativu zednářství a kteří budou vydávat heslo a vypracovávat program. V těchto lóžích svážeme dohromady smyčky, které poutají dohromady všechny revolucionářské a liberální elementy. Budou složeny ze všech vrstev společnosti. Budou nám známy nejtajnější politické komploty a budou spadat pod naše vedení ode dne jejich zosnování. Mezi členy těchto lóží budou téměř všichni agenti mezinárodní a národní policie, protože jejich služby jsou pro nás nenahraditelné nejen proto, že policie svévolně používá své vlastní prostředky, ale také aby sloužila k zakrývání našich aktivit a poskytovala záminky k nespokojenosti, atd.
Lidé, kteří nejochotněji vstupují do tajných společností, jsou takoví, kteří se živí svým důvtipem, kariéristi, a obecně většinou lehkomyslní lidé, s nimiž nebudeme mít těžkosti při jednání s nimi a s jejich použitím ke spuštění mechanismu stroje, který jsme vynalezli. Pokud se svět bude bouřit, bude to pro nás znamenat, že bylo třeba jej k tomu podnítit, abychom rozrušili jeho příliš velkou solidaritu. Ale když v jeho středu vznikne spiknutí, potom v jeho vedení nesmí být nikdo jiný než naši důvěryhodní služebníci. Je přirozené, že tím, kdo vede zednářské aktivity, bychom měli být my a nikdo jiný, protože jedině my víme, kam je vedeme, my známe konečný cíl všech druhů aktivit, kdežto gojímové nevědí nic, neznají dokonce ani bezprostřední dopad svých činů; obvykle si kladou za cíl pouhé uspokojení své samolibosti, aniž by si všimli, že tyto koncepce se nezrodily v jejich hlavách, ale vnuknuli jsme jim je my...
Gojímové vstupují do lóží ze zvědavosti nebo s nadějí, že s jejich pomocí se jim podaří ukousnout větší kus ze společného koláče, a někteří proto, aby měli možnost na veřejnosti vyslovit své neuskutečnitelné a nepodložené fantazie: touží po pocitu úspěchu a potlesku, jehož jim dopřejeme do sytosti. Důvodem, proč jim tento úspěch umožníme, je, že tím probudíme jejich ješitnost a tento nedostatek sebekritiky způsobí, že námi vnuknuté podněty budou považovat za projev svého vlastního myšlení, a že je nemožné, aby si tyto myšlenky vypůjčili od druhých... Nedovedete si představit, do jaké míry mohou být i ti nejmoudřejší z gojímů uvedeni do stavu nevědomé naivity, pokud zahrajeme na strunu jejich domýšlivosti, a na druhé straně, jak snadno je dokážeme zbavit odvahy i tím nejnepatrnějším neúspěchem, když jim přestaneme tleskat, a jak se nám otrocky podřizují jenom proto, abychom jim zase tleskali... Zatímco my dáváme přednost prosazování našich plánů před osobním úspěchem, gojímové jsou ochotni obětovat každý plán, jen aby měli úspěch. Tato psychologie nám usnadňuje vést je směrem, jakým potřebujeme. Tito zdánliví tygři mají duše ovce a v jejich hlavách se prohání vítr. Nasadili jsme jim do hlavy myšlenku o pohlcení lidské individuality symbolickou jednotkou kolektivismu... Dosud nepochopili a nikdy také nepochopí, že tato myšlenka je v rozporu s nejdůležitějším přírodním zákonem, který platí od stvoření světa, že každá bytost je stvořena jako jedinečná, aby mohla vyjádřit svoji individualitu...
Jestliže jsme byli schopni přivést je k takové nerozvážné zaslepenosti, není to úžasně jasný důkaz toho, že mysl gojímů je v porovnání s naší myslí nevyvinutá? To je hlavní věc, která nám zaručuje úspěch.
A jak prozíraví byli naši mudrci v dávných dobách, když říkali, že k dosažení nějakého opravdového cíle stojí za to nezastavit se před žádným prostředkem a nepočítat oběti přinesené v zájmu dosažení tohoto cíle... Nikdy jsme nepočítali oběti gojímského dobytka, ačkoli jsme museli obětovat také mnoho vlastních lidí, ale tím jsme získali na Zemi takové postavení, o kterém se nám nikdy ani nesnilo. Poměrně malý počet obětí z celkového počtu našich lidí, zachránil náš národ před záhubou.
Smrt je nevyhnutelný konec všeho. Je lepší uspíšit tento konec u těch, kteří se míchají do naší věci, než nechat umírat vlastní lidi, zakladatele této věci. Popravujeme zednáře tak chytře, že nikdo kromě našich bratří nemá žádné podezření, ani samy oběti našich rozsudků smrti. Umírají, když je třeba, jako na nějakou normální nemoc... Protože to naši bratři vědí, neodváží se proti tomu protestovat. Těmito metodami jsme ze středu zednářství vymýtili protesty proti našim příkazům. Zatímco jsme gojímům kázali liberalismus, současně jsme své vlastní lidi a naše agenty udržovali ve stavu bezpodmínečné podřízenosti.
Pod naším vlivem se uplatňování zákonů gojímů snížilo na minimum. Prestiž zákonů utrpěla liberálními výklady, zavedenými do této oblasti. V důležitých politických a dalších podstatných záležitostech a otázkách soudci rozhodují tak, jak jim nadiktujeme, vidí věci v takovém světle, v jakém jim je ukážeme pro administrativu gojímů, ovšem prostřednictvím osob, které jsou našemi nástroji, ačkoli se zdá, že s nimi nemáme nic společného - názorem v novinách, nebo jinými prostředky... Dokonce i senátoři a vyšší vládní úředníci přijímají naše rady. Čistě zvířecí mysl gojímů není schopna analyzovat a pozorovat, tím méně je schopna předvídat, k čemu může směřovat určitým způsobem položená otázka.
V tomto rozdílu schopností myšlení mezi gojímy a námi lze rozeznat pečeť našeho postavení Vyvoleného národa a naše vyšší kvality lidství v protikladu k zvířecí mysli gojímů. Jejich oči jsou otevřené, ale nic před sebou nevidí a nic nevynaleznou (možná s výjimkou hmotných věcí). Z toho je jasné, že sama příroda nás předurčila k vládě nad světem.
Až přijde čas naší otevřené vlády, čas projevit její blahodárnost, přetvoříme celou legislativu, všechny naše zákony budou stručné, jasné, stabilní, bez možnosti dvojího výkladu, aby je každý, kdo s nimi bude přicházet do styku, dokonale znal. Hlavním rysem, který bude společný pro všechny zákony, bude poslušnost příkazům, a tento princip bude vynesen do grandiózní výšky. Každé zneužití moci potom zmizí v důsledku zodpovědnosti všech shora dolů - až po nejnižší článek - vyšší autoritě představitele moci. Zneužívání moci bude nemilosrdně trestáno, že se nikdo neodváží experimentovat se svou vlastní mocí. Budeme žárlivě sledovat každé rozhodnutí administrativy, na níž závisí hladký chod mašinérie státu, neboť nedbalost v této sféře produkuje nedbalost všude; ani jediný případ nezákonnosti nebo zneužití moci nebude ponechán bez exemplárního potrestání.
Zatajování viny, tichý souhlas mezi členy administrativy - všechny tyto druhy zla zmizí poté, co bude každý takový případ přísně potrestán. Aureola naší moci vyžaduje vhodné prostředky - to jest krutost, trest i za ten nejmenší přestupek, abychom získali nejvyšší prestiž. Provinilec, jehož trest převýší míru viny, bude pokládán za vojáka, který padl na poli administrativy v zájmu vyšší moci, zásad a zákona, což nedovolí těm, kdo v rukou drží otěže moci, aby sjeli s vozem veřejnosti z veřejné silnice na své soukromé cesty. Například naši soudci budou vědět, že kdykoli budou mít sklon chlubit se bláhovou shovívavostí, budou porušovat zákon práva, který je zaveden pro příkladné poučení lidí pomocí trestu za jejich poklesky a ne proto, aby soudci vystavovali na odiv své duchovní kvality... Tyto kvality nechť ukazují ve svém soukromém životě, ale ne při službě veřejnosti, která je výchovným základem lidského života.
Naši právníci nebudou sloužit déle než do 55 let, protože, za prvé, staří lidé tvrdošíjněji lpí na svých předsudcích a jsou méně schopni podrobit se novým směrnicím, a, za druhé, toto opatření nám umožní pružnější výměnu personálu, která se pak snadněji ohne pod naším tlakem: kdo si bude chtít udržet místo, bude muset být slepě poslušný, aby si to zasloužil. Všeobecně vzato, naše soudce budeme volit jedině z řad těch, kteří budou důkladně chápat, že jejich úlohou bude trestat podle zákona, a ne snít o zavádění liberalismu do výchovného plánu státu, jak si dnes gojímové představují... Tato metoda zacházení s personálem bude sloužit také k upevňování kolektivní solidarity těch, kteří provádějí stejnou službu a bude je všechny vázat k zájmům vlády, na níž bude záviset jejich osud. Nejmladší generace soudců bude vychovávána v určitých pohledech ohledně nepřípustnosti jakéhokoli zneužití postavení, které by mohlo narušit nastolený řád ve vztahu našich poddaných mezi sebou.
Dnes jsou soudci gojímů shovívaví ke všem druhům zločinů a nechápou smysl svého úřadu, protože současní vládci při jmenování soudců do úřadu jim nevštěpují smysl pro povinnost a vědomí důležitosti jejich úřadu. Tak, jako zvířata posílají svá mláďata pro kořist, gojímové svým poddaným svěřují úřednická místa, aniž by jim vysvětlili, proč toto místa byla vytvořena. To je důvod, proč jsou jejich vlády ruinovány svými vlastními silami, prostřednictvím jejich administrativy.
Z příkladu výsledků těchto činností si vezměme poučení pro naši vládu.
Vykořeníme liberalismus ze všech důležitých a strategických postů naší vlády, na nichž závisí výchova podřízených pro strukturu našeho státu. Takové posty budou dostávat výhradně ti, které vychováme pro administrativní funkce. Na možné námitky, že posílání starých služebníků do důchodu bude stát hodně peněz, odpovídám, za prvé, že za místa, která ztratí, jim budou nabídnuta nějaká místa v soukromých službách, a za druhé, musím poznamenat, že všechny peníze světa budou soustředěny v našich rukou, tudíž to nebude naše vláda, kdo se bude muset bát výdajů.
Náš absolutismus bude ve všech věcech logicky navazovat, a tudíž každé nařízení naší vlády bude respektováno a bez námitek vyplněno: nebude brán ohled na žádné reptání, nesouhlas každého druhu a budou zničeny kořeny každého jejich projevu pomocí trestů exemplárního charakteru.
Zrušíme právo na odvolání, které si necháme pouze pro sebe - v pravomoci toho, kdo vládne, protože nesmíme připustit, aby mezi lidmi vznikla představa, že rozhodnutí našeho soudu může být chybné. Jestliže se však taková věc přesto vyskytne, toto rozhodnutí soudu zrušíme sami, ale takového soudce exemplárně potrestáme za nedostatečné pochopení jeho povinností a účelu jeho jmenování do funkce, čímž zabráníme opakování podobných případů... Opakuji, že musíte mít na pamětí, že jsme povinni vědět o každém kroku naší administrativy, která musí být pozorně sledována, aby s námi lidé byli spokojení, protože mají právo požadovat od dobré vlády dobré úředníky.
Naše vláda bude mít vzhled patriarchální a otcovské péče ze strany našeho vládce. Náš národ a naši poddaní budou v jeho osobě vidět otce, který každým svým činem pečuje o každou jejich potřebu. Budou proto tak prodchnuti myšlenkou, že je nemožné, aby se obešli bez jeho ochrany a vedení, pokud chtějí žít v míru a pokoji, že budou uznávat samovládu našeho panovníka s oddaností hraničící se "zbožněním"; zvláště, když budou přesvědčeni, že ti, které jsme dosadili na úřednická místa, nemají svou vlastní moc, ale jen slepě plní jeho příkazy. Budou se radovat, že jsme uspořádali všechno v jejich životě tak, jako to dělají moudří rodiče, kteří touží ve svých dětech vychovat smysl pro povinnost a poslušnost. Vždyť lidé na celém světě jsou, pokud jde o tajemství naší politiky, již po celé věky jako nezletilé děti, stejně jako jejich vlády.
Jak vidíte, zakládám náš despotismus na právu a povinnosti: právo donutit k plnění povinností je přímo povinností vlády, která je matkou svým poddaným. Má právo použít sílu, která může být použita pro blahodárné vedení lidstva směrem k řádu přírody, totiž k podřízenosti. Všechno na světě je ve stavu podřízenosti, jestliže ne člověku, pak okolnostem, nebo své vlastní povaze, v každém případě však tomu, kdo je silnější. A tak, ve jménu dobra, budeme silnější my.
Jsme povinni bez váhání obětovat jednotlivce, kteří poruší zavedený řád, protože v příkladném potrestání zla spočívá velká výchovná úloha.
Až si král Izraele položí na svou pomazanou hlavu korunu, kterou mu nabídne Evropa, stane se patriarchou světa. Oběti, které si vyžádá dosažení tohoto cíle, nikdy nedosáhnou čísla obětí, jež byly v průběhu staletí přineseny na oltář velikášství a soupeření mezi gojímskými vládami.
Náš král bude neustále ve styku s lidem a bude k němu z tribuny pronášet proslovy, které jejich pověst roznese do celého světa.
S cílem zničení všech kolektivních sil, s výjimkou našich, zneškodníme první stupeň kolektivismu - univerzity, a to tak, že je převychováme v novém duchu. Jejich úředníci a profesoři budou připravováni pro svou práci podrobně vypracovanými tajnými akčními programy, od nichž se nebudou moci bez následků odchýlit ani o píď. Pro tyto funkce budou lidé vybíráni zvláště pečlivě a jejich postavení bude úplně závislé na vládě.
Z vyučování odstraníme látku týkající se státního práva a všechno, co se týká otázek politiky. Těmto předmětům bude vyučováno jen několik tuctů osob, vybraných pro jejich výtečné schopnosti z řad zasvěcených. Z poslucháren univerzit již nikdy nesmějí vycházet cucáci, v jejichž hlavách se honí plány na novou ústavu jako komedie nebo tragédie, a zaměstnávají se takovými otázkami politiky, o nichž jejich otcové neměli ani potuchy.
Špatně nasměrované seznámení velkého počtu osob s otázkami politiky vytváří utopistické snílky a špatné poddané, jak můžete sami vidět z příkladu všeobecného vzdělávání - v tomto směru - gojímy. Musíme zavést do jejich vzdělávacího systému všechny principy, které tak brilantně rozbily jejich řád. Ale až budeme u moci, odstraníme ze školního vzdělání všechny rušivé předměty a z mládeže vychováme děti poslušné autoritě, které budou milovat toho, kdo vládne, jako podporovatele a naději na mír a klid.
Klasicismus, stejně jako studium všech ostatních období dějin, v nichž je více špatných než dobrých příkladů, nahradíme studiem programů budoucnosti. Z lidské paměti vymažeme všechny skutečnosti z předešlých staletí, které jsou pro nás nepříznivé, a ponecháme tam jenom ty, jež zobrazují všechny chyby vlád gojímů. Studium zaměřené na otázky praktického života, povinnost podrobovat se příkazům, vztahy mezi lidmi navzájem, vyhýbání se špatným příkladům, které rozšiřují infekci zla, a podobné otázky výchovné povahy budou stát v popředí vyučovacího programu, který bude pro každou sociální skupinu vypracován zvlášť, protože poskytovat všeobecné vzdělání všem by nebylo moudré. Toto pojetí vzdělání má zvláštní význam.
Každá sociální skupina musí být vychovávána s přísnými omezeními s ohledem na její předurčenost a práci, jíž bude v životě vykonávat. Nahodilý génius vždy dokázal a vždy dokáže proniknout do vyšších společenských vrstev, ale je to čiré bláznovství, protože když takový génius pronikne z třídy netalentovaných mezi privilegované, zabere místo těm, kteří do těchto kruhů patří svým původem. Sami víte, jak to skončilo pro gojímy, kteří si dovolili tuto do nebe volající absurditu.
Aby ten, kdo vládne mohl být pevně usazen v srdcích a myslích svých poddaných, je nutné, aby v době jeho vlády byl celý národ zpravován ve školách a na tržištích o jeho významu, jeho činech a všech jeho dobročinných iniciativách.
Zrušíme všechny druhy svobodného vyučování. Studenti každého věku budou mít právo scházet se se svými rodiči ve vzdělávacích zařízeních jako v klubech. Během těchto shromáždění v době prázdnin budou učitelé číst volné přednášky o otázkách vztahů mezi lidmi, dobrých příkladů a nových filozofických teorií, které dosud nebyly představeny světu. Tyto teorie vybudujeme ve formě dogmat víry jako přechodný stupeň k naší víře. Po dokončení objasňování našeho akčního programu pro nadcházející období vám příště vyložím principy těchto teorií.
Stručně řečeno, ze zkušenosti mnoha staletí víme, že lidé žijí a nechají se vest ideami, že tyto ideje jsou nasávány lidmi pouze pomocí vzdělání poskytovaného se stejným úspěchem všem věkovým skupinám, ale samozřejmě různými metodami. Pohltíme a zkonfiskujeme pro naše využití poslední jiskřičky svobodného myšlení, které jsme v minulosti po dlouhou dobu odváděli k věcem a ideám, které jsou užitečné pro nás. Systém nasazování uzdy je již v běhu díky takzvanému systému názorného vyučování, jehož účelem je z gojímů udělat nemyslící poddajná zvířata, která čekají, až jim věci budou ukázány, aby si o nich vytvořili nějakou představu... Ve Francii jeden z našich nejlepších agentů, Bourgeois, již zveřejnil nový program názorného vyučování.
Advokacie vytváří lidi chladné, kruté, vytrvalé a bezzásadové, kteří ve všech případech zaujímají neosobní, čistě právní stanovisko. Naučili se poměřovat vše podle kritéria, zda je to výhodné pro obhajobu a ne podle toho, jestli je výsledek procesu v zájmu celé společnosti. Obvykle neodmítají obhajovat nikoho, snaží se o osvobození každého, přičemž hledají každý nepatrný problém právní vědy, čímž demoralizují justici. Z tohoto důvodu zasadíme tuto profesi do úzkého rámce, což umožní, aby se udržela ve sféře výkonného úřadu. Advokáti, stejně jako soudci, budou zbaveni práva stýkat se s osobou vedoucí spor; případ dostanou pouze od soudu a budou jej studovat ze záznamů přelíčení a dokumentů. Advokáti budou moci obhajovat své klienty až po výslechu u soudu. Svůj honorář obdrží bez ohledu na výsledek obhajoby. To z advokátů učiní pouhé referenty soudnictví v zájmu spravedlnosti a protiváhu státního zástupce, který bude referentem v zájmu obžaloby. Tím se také zkrátí doba soudního projednávání. Tímto způsobem bude zavedena praxe čestné, nepředpojaté obhajoby nikoli z osobního zájmu, ale z přesvědčení. To také, mimochodem, odstraní současnou praxi korupčních obchodů mezi advokacií a klienty, která nechá vyhrát tu stranu, která zaplatí víc...
Již dlouhou dobu se staráme o diskreditaci kněžství gojímů, a tím o zničení jejich mise na Zemi, která by ještě v těchto dnech mohla být pro nás překážkou. Den po dni je jejich vliv na lidi ve světě menší a menší. Svoboda svědomí byla vyhlášena všude, a tak nás dělí již jen roky od okamžiku, kdy křesťanské náboženství bude úplně zničeno. Při vypořádávání se s ostatními náboženstvími jsme měli dosud méně těžkostí, ale bylo by předčasné teď o tom hovořit. Klerikalismus a klerikály omezíme v jejich činnosti natolik, že jejich vliv na společnost bude prakticky nulový.
Až konečně dozraje čas ke zničení papežského dvora, potom prst neviditelné ruky ukáže národům směrem k tomuto dvoru. Avšak až se národy na něj vrhnou, vystoupíme v přestrojení jako jeho obránci, kteří chtějí zabránit zbytečnému krveprolití. Tímto úskokem pronikneme do jeho samých útrob a můžete si být jisti, že odtud nevyjdeme, dokud tyto útroby úplně nerozhlodáme.
Král židovský bude skutečným papežem celého světa, patriarchou mezinárodní církve (Antikrist?).
Ale mezitím, až budeme mládež převychovávat v duchu nového náboženství a později toho našeho, otevřeně nevztáhneme ruku na existující církve, ale budeme proti nim bojovat kritikou, abychom dosáhli schizmat...
Všeobecně vzato, potom bude náš současný tisk pokračovat v očerňování státních záležitostí, náboženství, bude gojímy obviňovat z neschopnosti, přičemž bude používat velmi nevybíravé výrazy, aby všemi prostředky snížil jejich prestiž, jak to dokáže jedině génius našeho obdařeného národa...
Naše království se stane apologií božstva Višnu, jež je jeho ztělesněním - sto našich rukou bude ovládat pružiny mašinérie společenského života. Budeme vidět všechno bez pomoci oficiální policie, která - v rozsahu pravomocí, jež jí byly dány pro vládu gojímů - brání vládě v rozhledu. Podle našich programů bude jedna třetina našich poddaných ostatní sledovat z pouhého smyslu pro povinnost, na principu dobrovolné služby státu. Potom nebude potupa být špehem a informátorem, ale zásluha; bezdůvodné nařčení však bude krutě trestáno, aby se tohoto práva nezneužívalo.
Naši agenti budou vybíráni z vyšších, stejně jako z nižších kruhů společnosti, z administrativní vrstvy které pracují v zábavě, budou mezi nimi redaktoři, tiskaři, nakladatelé, knihkupci, úředníci, obchodní zástupci, dělníci, kočí, lokajové, atd. Tito špiclové nebudou mít právo a nebudou zmocněni jednat na vlastní pěst. V důsledku toho bude policie bez jakékoli moci, bude pouze svědčit a podávat zprávy; ověřování těchto zpráv a zadržování viníků bude záviset na skupině zodpovědných kontrolorů záležitostí policie, zatímco akt vlastního zadržení bude provádět četnictvo a městská policie. Každá osoba, která neoznámí věc, kterou viděla nebo slyšela, jež se týká otázek politiky, bude stíhána za zamlčení trestného činu, pokud se prokáže, že se tohoto zločinu dopustila.
Podobně, jako jsou naši bratři povinni sami od sebe oznámit kahalu odpadlíky ze své vlastní rodiny, nebo členy, kteří byli spatřeni, jak dělají něco proti kahalu, tak v našem celosvětovém království budou mít všichni poddaní povinnost provádět tuto službu pro stát.
V takto organizované společnosti bude vykořeněno zneužívání pravomoci, zneužívání moci, úplatkářství a skutečně všechno, co jsme záměrně, pomocí teorií o nadlidských právech člověka, zavedli do společnosti gojímů... Ale jakým způsobem se nám podařilo způsobit tuto zvýšenou náchylnost k nepořádkům v jejich administrativě?... Mezi řadou těchto metod je nejdůležitější tato - činitelé, jejichž úkolem je obnovení pořádku jsou dosazováni na taková místa, kde mají příležitost projevit své špatné sklony, jako je zatvrzelá samolibost, nezodpovědné zacházení s vlastními pravomocemi a, což je nejdůležitější, úplatnost.
Až bude pro nás nutné zesílit přísná opatření tajné policie (nejstrašnější jed pro prestiž moci), vytvoříme zdání nepořádku nebo nějaké projevy nesouhlasu, které najdou své vyjádření skrze spolupráci s dobrými řečníky. Okolo těchto řečníků se shromáždí všichni, kdo sympatizují s jeho promluvami. To nám poskytne záminku pro domovní prohlídky a dozor ze strany části našich služebníků z řad gojímské policie...
Protože většina spiklenců jedná z lásky ke hře, aby měli o čem mluvit, dokud nespáchají nějaký zjevný čin, nebudeme proti nim zasahovat, ale pouze do jejich středu nasadíme špehy... Nesmíme zapomínat na to, že prestiž moci se snižuje, když proti sobě často odhaluje spiknutí: navozuje to domněnku, že si moc uvědomuje svou slabost, nebo, což je ještě horší, že moc je nespravedlivá. Jistě jste si vědomi toho, že jsme rozbili prestiž gojímských králů častým usilováním o jejich životy prostřednictvím našich agentů, slepých ovcí z našeho stáda, které je snadné zmanipulovat pomocí několika liberálních frází k páchání zločinů, jen když jsou natřeny politickými barvami. Donutíme vládu přiznat své slabostí, že bude nucena oznámit zjevná ochranná opatření, čímž zničíme prestiž moci.
Náš vládce bude tajně chráněn pouze nejbezvýznamnější stráží, protože nesmíme připustit, že by proti němu mohla existovat nějaká vzpoura, s níž by se nedokázal vypořádat a byl nucen se před ní skrývat.
Kdybychom tuto myšlenku připustili, jak to dělali a dělají gojímové, už tím bychom podepsali rozsudek smrti, když ne přímo nad naším vládcem, tak v každém případě nad jeho dynastií, a to v nepříliš vzdálené budoucnosti.
Náš panovník bude přísně dodržovat vnější vzezření, že svou moc používá jedině ve prospěch národa a v žádném případě ve svůj prospěch nebo ve prospěch své dynastie. Proto s dodržováním tohoto dekoru bude jeho moc uznávána a chráněna samotnými poddanými, bude zbožňovaný, neboť bude spojován s blahobytem každého občana státu, protože na tom bude záviset všechen pořádek v každodenním životě davu...
Otevřená ochrana krále znamená přiznání slabosti organizace vlády.
Náš vládce bude neustále mezi lidmi a vždy bude obklopen davem zjevně zvědavých mužů a žen, kteří se jakoby náhodou kolem něho shromáždí a budou zadržovat ostatní z dosahu jakoby kvůli dodržování pořádku. To bude příkladem k dodržování zdrženlivosti pro ostatní. Když se mezi nimi objeví prosebník s nějakou žádostí, který se bude pokoušet protlačit řadami a předat svoji žádost panovníkovi, někdo z první řady musí od něho tuto žádost převzít a před očima prosebníka ji podat panovníkovi, aby všichni viděli, že každá žádost najde svůj cíl, a tudíž samotný vládce má věci pod kontrolou. Aureola moci vyžaduje, aby lidé byli schopni říci: "Kdyby o tom věděl král," nebo "král to uslyší."
Se zřízením oficiální ochrany mystická prestiž moci mizí: s jistou dávkou odvahy, a každý si myslí, že jí má dost, kdejaký buřič si je vědom své síly, a číhá na vhodnou příležitost k atentátu... Gojímům jsme našeptali něco jiného a z tohoto faktu vidíme, kam je opatření viditelné ochrany dovedla...
Zločince zatkneme již při prvním více nebo méně podloženém podezření: nesmíme dovolit, abychom, ze strachu, že by mohlo jít o omyl, poskytli příležitost k útěku osobám podezřelým z politického zločinu, protože v těchto věcech budeme doslova nemilosrdní. Jestliže je možné znovu zvážit motivy, jež vedly k obyčejnému zločinu, není možné tolerovat osoby zabývající se otázkami, kterým, kromě vlády, nemůže nikdo rozumět... A ani celá vláda opravdu nerozumí politice.
Jestliže na jedné straně nedovolíme jakékoli nezávislé fušování do politiky, budeme na druhé straně povzbuzovat každý druh oznámení nebo petice s návrhy pro vládu, která posoudí všechny druhy projektů na zlepšení podmínek lidu; to nám odhalí nedostatky, nebo také fantazie našich poddaných, na něž odpovíme buď tím, že je uskutečníme, nebo je moudře vyvrátíme, abychom dokázali krátkozrakost toho, kdo takový návrh podal.
Podněcování ke vzpouře není nic jiného než štěkot domácího psíka na slona. Když je vláda dobře zorganizovaná, nikoli z policejní, ale ze společenské stránky, psík štěká na slona z nevědomosti o jeho síle a významu. Stačí dát dobrý příklad, který by ukázal relativní význam toho či onoho, a psík přestane štěkat, a když uvidí slona, začne vrtět ocasem.
Abychom zničili prestiž hrdinství politického zločince, posadíme jej na lavici obžalovaných vedle zlodějů, vrahů a všech ostatních druhů odporných a špinavých zločinců. Veřejné mínění bude zmateno potupným pojetím této kategorie zločinů a bude se na ni dívat se stejným opovržením.
Snažili jsme se - a myslím, že s úspěchem - aby gojímové nedospěli k takovýmto prostředkům boje s pobuřováním. Bylo to proto, že v tisku a v proslovech, nepřímo - v chytře sestavených učebnicích dějepisu - jsme vynášeli buřiče, jímž je připisováno mučednictví pro myšlenku všeobecného blaha. Tato reklama, kterou jsme těmto živlům dělali, zvýšila kvótu liberálů a přivedla tisíce gojímů do stáda našeho dobytka.
Dnes se dotkneme finančního programu, který jsem zařadil na konec své přednášky, protože je nejobtížnějším, vrcholným a rozhodujícím bodem našich plánů. Dříve než přistoupíme k vlastnímu výkladu, musím vám připomenout, že jsem se již o tomto bodu zmiňoval dříve, když jsem říkal, že výsledek naší činnosti závisí na vyřešení otázky čísel.
Až vejdeme do království naší samovlády, vyhneme se, z principu sebezáchovy, citelnému zatěžování mas daněmi, neboť nebudeme zapomínat na svou roli otce a ochránce. Ale jelikož je organizace státu drahá, je nicméně nutné někde získat peníze na chod státního aparátu. Bude proto nutné citlivě hledat rovnováhu v této záležitosti.
Naše vláda, v níž král bude mít právní předpoklad pro to, aby všechno ve státě patřilo jemu (což se dá snadno obrátit ve skutečnost), bude mít možnost uchýlit se k zákonné konfiskaci všeho oběživa, aby mohla regulovat jeho cirkulaci ve státě. Z toho vyplývá, že vybírání daní bude nejlépe pokryto progresivní daní z majetku. Daně budou vybírány ve formě odvodů určitého procenta z majetku, čímž se zabrání tomu, aby daně někoho zruinovaly. Bohatí si musí být vědomi, že je jejich povinností dát část svého bohatství k dispozici státu, protože stát jim zaručuje bezpečnost jejich majetku a právo na poctivé zisky. Říkám poctivé, protože kontrola majetku skoncuje s loupežemi na legálním základě.
Sociální reforma musí přijít shora, protože čas na ni již dozrál - je nevyhnutelná jako záruka míru.
Uvalení daní na chudého člověka je semenem revoluce a pracuje v neprospěch státu, který se honí za nicotnostmi a přitom mu unikají velké věci. Na rozdíl od toho daň, uvalená na kapitalisty, zpomaluje růst bohatství v soukromých rukou. V našich rukou jsme v současné době soustředili majetek jako protiváhu síly vlády gojímů - jejich státních financí.
Daň, která se úměrně zvyšuje v závislosti na kapitálu, dá mnohem větší výnos než současná individuální daň, která je pro nás užitečná dnes z jediného důvodu - že vyvolává nesnáze a nespokojenost mezi gojímy.
Síla našeho krále bude spočívat v rovnováze a v záruce míru, protože tyto věci jsou nevyhnutelné pro kapitalisty, aby jim byly zajištěny jejich příjmy a mohli odevzdávat daně, jež zaručí chod mašinérie státu. Potřeby státu musí být zaplaceny těmi, kdo to necítí jako břemeno a mají odkud brát.
Takové opatření odstraní nenávist chudého člověka k bohatému, v němž bude vidět nutnou finanční podporu pro stát, bude v něm vidět organizátora míru a blahobytu, protože bude vidět, že je to bohatý člověk, kdo platí prostředky nutné k zajištění těchto věcí.
Aby plátci daní z řad vzdělaných tříd neměli pocit, že jsou příliš zatěžováni novými platbami, předložíme jim úplný výkaz, na co jsou tyto platby použity, s výjimkou prostředků pro potřeby trůnu a administrativních institucí.
Panovník nebude mít žádný vlastní majetek, protože mu podle zákona bude patřit všechno ve státě a kdyby měl kromě toho nějaký soukromý majetek, bylo by to v rozporu s tímto formálním vlastnictvím celého státu.
Panovníkovi příbuzní, jeho předpokládaní dědici, kteří budou disponovat zdroji státu, musí vstoupit do služeb státu nebo musí pracovat, aby získali právo na majetek; výsada královské krve nesmí sloužit k zruinování státní pokladny.
Koupě, příjem peněz nebo dědictví budou podléhat progresivnímu zdanění. Při jakémkoli přesunu majetku, peněžního nebo jiného, bez důkazu o zaplacení této daně, jenž bude přísně registrován podle jména, bude původní vlastník povinen platit úrok z daně od momentu převodu této sumy až do zjištění neoznámení přesunu majetku. Dokumenty o přesunu musí být každý týden předkládány místnímu úřadu státní pokladny s oznámením jména, příjmení a místem trvalého bydliště bývalého a nového držitele majetku. Přesun majetku s registrací jmen bude začínat od určité sumy, která bude přesahovat obyčejné výdaje při nákupu a prodeji nezbytností. Předměty denní spotřeby budou podléhat zdanění ve formě kolku, jehož hodnota bude procentuálně úměrná hodnotě předmětu.
A nyní si spočítejte, kolikrát takové daně předčí výnosy z daní gojímských států.
Státní pokladna bude muset udržovat určitou sumu jako rezervu a vše, co bude tuto sumu přesahovat, musí být vráceno do oběhu. Z těchto peněz budou financovány veřejné práce. Jelikož budou tyto práce financovány ze státních zdrojů, bude dělnická třída úzce svázána se zájmy státu a panovníka. Z těchto peněz bude část dána stranou na odměny za vynalézavost a vyšší produktivitu.
V žádném případě však ve státní pokladně nesmí být ponecháno víc peněz než nutná rezerva, protože peníze existují proto, aby obíhaly a jakákoli překážka jejich oběhu působí zhoubně na státní mašinérii, neboť peníze fungují jako mazivo; váznutí maziva může ohrozit plynulost chodu státního mechanismu.
Nahrazení peněz podložených zlatem papíry, zatíženými úrokem, způsobilo právě tuto stagnaci. Důsledky této okolnosti jsou již dostatečně patrné.
Také vytvoříme kontrolní úřad a vládce se bude moci kdykoli přesvědčit o všech příjmech a výdajích státu, s výjimkou běžných měsíčních účtů, které ještě nebudou uzavřeny.
Jediná osoba, která nebude mít zájem na okrádání státu, bude jeho vlastník - vládce. To je důvod, proč jeho osobní kontrola odstraní možnost ztrát a zpronevěr.
Reprezentativní funkce hlavy státu na recepcích v zájmu etikety, která pohlcuje tolik neužitečného času, bude zrušena, aby měl vládce dostatek času na kontrolní činnost a uvažování. Jeho moc potom nebude rozptylována prospěchářskými oblíbenci, kteří obklopují trůn pro jeho okázalost a lesk, a kteří sledují výhradně své zájmy, ne však zájmy státu.
V gojímských státech jsme způsobili hospodářské krize tím, že jsme z oběhu stáhli peníze. Obrovský kapitál stál a odejmul peníze státům, které byly nuceny si tento kapitál půjčovat. Tyto půjčky zatížily finance států nutností platit úroky a učinily z nich otroky tohoto kapitálu... Odebrání kapitálu z rukou drobných živnostníků a jeho soustředění do rukou kapitalistů způsobilo zbavení lidí a také států moci...
Dávání peněz do oběhu v současné době obecně neodpovídá požadavkům na hlavu, a tudíž nemůže uspokojit potřeby dělníků. Emise peněz by měla odpovídat růstu populace, a proto by děti od svého narození měly být považovány za spotřebitele měny. Přezkoumání emise peněz je základní otázkou pro celý svět.
Jste si vědomi toho, že zlatý standard zruinoval všechny státy, které jej přijaly, protože nebyly schopny uspokojit požadavky na peníze, tím spíš, že jsme odstranili zlato z oběhu, pokud to bylo možné.
Musíme zavést standard ceny lidské práce, ať už bude ve formě papíru nebo dřeva. Budeme vydávat peníze v souladu s běžnými požadavky každého poddaného, kdy s každým narozením přidáme peníze do oběhu a s každým úmrtím je stáhneme.
Správou financí se bude zabývat každý department (francouzské administrativní oddělení), každý okruh.
Aby nedocházelo ke zpožděním při placení peněz pro potřeby státu, budou sumy a termíny takových plateb pevně stanoveny dekrety vládce; to odstraní protekci jednoho ministerstva na úkor ostatních.
Rozpočty příjmů a výdajů budou vyneseny vedle sebe pro okamžitý přehled, aby nedocházelo k zatemňování skutečnosti.
Námi projektované reformy gojímských finančních institucí oblékneme do takové formy, aby nikoho neznepokojovaly. Budeme zdůrazňovat nutnost reforem v důsledku nepořádků, do nichž gojímové uvrhli své finance. První z těchto nepořádků, jak si ukážeme, spočívá v jejich sestavování jednoduchého rozpočtu, který rok od roku roste z následující příčiny: tento rozpočet je naplánován na polovinu roku, potom požadují opravu rozpočtu a tento rozpočet utratí za tři měsíce, potom požadují dodatečný rozpočet a všechno to končí likvidačním rozpočtem. Ale protože rozpočet na následující rok je sestavován podle celkových výdajů za minulý rok, včetně dodatečných výdajů, zvýší se rozpočet proti normálu o 50 procent za rok, a tak se roční rozpočet během deseti let ztrojnásobí. Díky takovým metodám, které jsou umožněny bezstarostností gojímských států, jsou jejich státní pokladny prázdné. Nastává období půjček, které zhltnou zbytky a přivedou všechny gojímské státy k bankrotu. (Spojené státy vyhlásily bankrot při Ženevské konvenci v roce 1929! [viz 31 USC 5112, 5118 a 5119])
Jistě dokonale chápete, že tento způsob hospodaření s financemi, který jsme našeptali gojímům, nemůžeme v našem království provozovat.
Každý druh půjčky dokazuje slabost státu a nedostatek porozumění právům státu. Půjčky visí nad hlavami vládců jako Damoklův meč, kteří, místo aby od svých poddaných vybrali mimořádnou daň, přijdou žebrat s nataženou rukou k našim bankéřům. Zahraniční půjčky jsou pijavice, které není možné odstranit z těla státu, dokud samy neodpadnou, nebo dokud je stát neodtrhne. Ale gojímské státy je neodtrhnou; místo toho si berou další půjčky, čímž si dobrovolně nechají pouštět žilou, aby nakonec nevyhnutelně zbankrotovaly.
Co je v podstatě půjčka, zvláště zahraniční půjčka? Půjčka je vydání vládních směnek, které obsahují procentuální závazek úměrný sumě půjčeného kapitálu. Jestliže má směnka úrok 5 procent, potom za dvacet let stát zaplatí na úrocích sumu, která se rovná půjčené částce, za čtyřicet let zaplatí dvojnásobek, za šedesát let - trojnásobek, ale přitom dlužná částka zůstala nesplacená.
Z této kalkulace je zřejmé, že stát vyrve ubohým daňovým poplatníkům poslední měďák, aby mohl vyrovnat účet bohatým cizincům, od nichž si půjčil peníze, místo toho, aby tyto měďáky vybral přímo bez dodatečných úroků.
Pokud dluhy byly vnitřní, gojímové pouze přemístili své peníze z kapes chudých do kapes bohatých, ale když jsme podplatili určité osoby, aby přesunuly dluhy do vnější sféry, všechno bohatství států začalo proudit do našich pokladnic a všichni gojímové nám začali platit daň poddanství.
Jestliže lehkomyslnost gojímských králů ve vztahu k státním záležitostem a úplatnost ministrů nebo neporozumění finančním otázkám u dalších vládnoucích osob způsobily, že jejich země nejsou schopny splácet dluhy do našich pokladnic, je třeba vědět, kolik nás to stálo úsilí a peněz!...
Nepřipustíme váznutí oběhu peněz, a proto nebudou existovat žádné dluhopisy zatížené úrokem, s výjimkou jednoprocentního, aby se žádné pijavici, která ze státu vysává všechnu sílu, nemusely platit úroky. Právo vydávat dluhopisy dovolíme výlučně průmyslovým společnostem, které nebudou mít těžkosti splatit své dluhy ze zisku, kdežto stát nemá z těchto půjčených peněz žádné zisky, jako tyto společnosti, protože stát si půjčuje peníze, aby je utratil a ne aby je použil jako návratnou investici. (Nyní víme, proč byl prezident Kennedy v roce 1963 zavražděn, když si odmítl půjčovat "bankovky" od bankéřů z Federální rezervní banky a začal tisknout vlastní "bankovky Spojených států amerických", nezatížené úrokem!!!)
Cenné papíry průmyslových společností bude kupovat také vláda, která se z dlužníka stane věřitelem a bude půjčovat peníze pro zisk. Toto opatření zamezí váznutí peněz, parazitní zisky a nečinnost, čili všechno, co bylo pro nás užitečné, když gojímové byli ještě nezávislí, ale bude nežádoucí pod naší vládou.
O tom, jak nerozvinutý je čistě zvířecí mozek gojímů, jasně svědčí skutečnost, že si od nás půjčovali na úrok, aniž by mysleli na to, že ty samé peníze plus úrok musí vytáhnout ze státní pokladny, aby nám splatili svůj dluh. Co by bylo jednodušší než peníze, které chtějí, vybrat od vlastních lidí?
Ale je důkazem génia našeho ducha, že jsme jim dokázali představit věc půjček v takovém světle, že v tom dokonce viděli pro sebe výhodu.
Naše rozpočty, které představíme, až přijde náš čas, ve světle staletí zkušeností, jež jsme získali během našeho působení v gojímských státech, se budou vyznačovat jasností a jednoznačností a ukážou všem lidem na první pohled výhody našich inovací. Učiní konec všem zneužíváním, jimž vděčíme za ovládnutí gojímů, ale které nemohou být dovoleny v našem království.
Náš účetní systém bude tak zabezpečený, že ani vládce, ani ten nejbezvýznamnější vládní úředník nebude mít možnost použít ani tu nejmenší částku peněz na něco jiného, než byla určena, aniž by se to poznalo.
A bez konkrétního plánu je nemožné vládnout. Kráčení po neznámých cestách s nedefinovanými zdroji zničilo, mimochodem, nejednoho hrdinu a poloboha.
Gojímští vládci, které jsme pomocí reprezentativních recepcí, dodržování etikety a různých zábav odváděli od státnických povinností, byli pouhou zástěrkou pro naši vládu. Zprávy oblíbených dvořanů, kteří vládce zastupovali v praktických záležitostech, pro ně sestavovali naši agenti. Zyto zprávy vždy uspokojily krátkozraké lidi pomocí slibů, že v budoucnosti se ekonomická situace zlepší... Čím se zlepší? Novými daněmi? To byly otázky, které mohly být položeny, ale na něž se nikdo z těch, kdo četli naše zprávy a projekty, nezeptal.
Jistě víte, kam je přivedla tato bezstarostnost, do jakého finančního nepořádku se dostali, bez ohledu na úžasnou píli jejich lidu...
K tomu, co jsem vám říkal na posledním sezení, nyní připojím podrobné vysvětlení vnitřních půjček. Nebudu se již zmiňovat o zahraničních půjčkách, pomocí nichž jsme naplnili naše pokladnice státními financemi gojímů, protože v našem státě nebude nic zahraničního, tj. nic vnějšího.
S výhodou jsme využívali úplatnosti vládních úředníků a nedbalosti vládců k získání našich peněz dvakrát, třikrát a vícekrát tím, že jsme gojímským vládám půjčovali peníze, které jejich státy vůbec nepotřebovaly. Kdo jiný by to dokázal?... Budu se tedy podrobně zabývat pouze vnitřními půjčkami.
Stát oznámí, že taková půjčka má být uzavřena, a předloží upisovací listinu pro své dluhopisy, to jest pro své cenné papíry nesoucí úrok. Aby byly dostupné pro všechny, je jejich cena určena od sta do tisíce, a prvním předplatitelům je poskytnuta sleva. Příští den se cena uměle zvedne pod záminkou vysoké poptávky. Za několik dní řeknou, že trezory přetékají a je zde víc peněz, než stát potřebuje. Tvrdí se, že úpisy mnohokrát pokrývají výšku půjčky; v tom spočívá celý jevištní efekt - podívejte se, řeknou, jakou důvěru mají lidé ve vládní dluhopisy.
Ale když je komedie dohrána, vyjde najevo fakt, že byl vytvořen nesmírně tíživý dluh. Pro splácení úroků bude nutné najít zdroj dalších půjček, které dluh nezlikvidují, ale ještě jej prohloubí. A když je důvěra vyčerpána, je nutné novými daněmi splatit nikoli dluh, ale pouze úroky z něho. Tyto daně jsou dluhem, pomocí něhož se splácí jiný dluh...
Později přijde čas pro konverze, ale ty zmenší vyplácení úroků bez splacení dluhu, a kromě toho nemohou být provedeny bez souhlasu věřitele; při oznámení konverze se učiní návrh na vrácení peněz těm, kdo nesouhlasí s konverzí svých cenných papírů. Kdyby každý vyjádřil neochotu ke konverzi a požadoval své peníze zpátky, ukázalo by se, že vláda je insolventní a není schopna jim vyplatit požadované sumy. Ale naštěstí poddaní gojímských vlád nevědí nic o finančních záležitostech a vždy dali přednost ztrátám na kurzu a snížení úroku před rizikem nových investic se svými penězi. Tím dávají vládě možnost snížit schodek rozpočtu o několik milionů.
Nyní při zahraničních půjčkách gojímové nemohou používat tento trik, protože vědí, že bychom požadovali vrácení svých peněz.
Takto prokázaný bankrot nejlépe dokazuje státům nepřítomnost souladu mezi zájmy lidu a jejich vládou.
Prosím vás, abyste věnovali zvláštní pozornost bodu, který bude následovat: nyní jsou všechny dluhy konsolidovány takzvanými pohyblivými dluhy, to jest takovými, jejichž doba splatnosti je víceméně krátká. Tyto dluhy se skládají z peněz, které se ukládají ve spořitelnách a rezervních fondech. Jestliže jsou k dispozici vládě po dostatečně dlouhou dobu, tyto peníze padnou na platbu úroků ze zahraničních půjček a na jejich místo přijdou peníze získané prodejem dalších obligací.
A tímto způsobem se záplatují díry ve státních rozpočtech gojímů.
Až zasedneme na trůn světa, všechny tyto finanční a podobné triky budou odstraněny, protože nejsou v našem zájmu, a nezbyde po nich ani stopa. Také budou zničeny všechny finanční trhy, protože nedovolíme, aby prestiž naší moci byla otřásána kolísáním cen našich cenin, jejichž hodnota bude stanovena zákonem bez možnosti jejich snížení nebo zvýšení. (Zvýšení dává předpoklad pro snížení, což je důvod, proč jsme učinili pohyblivými kurzy cenin gojímů.)
Peněžní burzy nahradíme grandiózními vládními kreditními institucemi, jejichž účelem bude pevně stanovovat kurzy akcií průmyslových společností v souladu s názory vlády. Tyto instituce budou mít takové postavení, že budou schopny vrhnout na burzu pět set milionů průmyslových akcií během jednoho dne, nebo stejné množství vykoupit. Tímto způsobem se všechny průmyslové podniky stanou na nás závislými. Umíte si představit, jakou nesmírnou mocí budeme potom vládnout...
Ve všem, o čem jsem až dosud hovořil, jsem se snažil pečlivě popsat, co přichází, co je již minulostí a co přijde - záplavu velkých událostí, jež nás čekají v blízké budoucnosti. Dále jsem vylíčil tajemství našeho vztahu ke gojímům a našich finančních operací. K této věci zbývá jen málo co dodat.
V našich rukou je největší moc našich dní - zlato: během dvou dnů jsme schopni obstarat z našich zásobáren jakékoli množství, které si můžeme přát.
Jistě není třeba hledat další důkaz toho, že naše vláda je předurčena Bohem. S takovým bohatstvím jistě dokážeme, že zlo, které jsme po mnoho století byli nuceni páchat, nakonec přinese blahobyt a uvede všechno do pořádku. Pořádek bude nastolen, i kdybychom k tomu měli použít násilí. Podaří se nám prokázat, že jsme dobrodinci, kteří rozsápané a zmrzačené zemi navrátí opravdové dobro a také osobní svobodu, načež umožníme, aby se těšila míru a pokoji s důstojnými vztahy mezi lidmi, ovšem za podmínky přísného dodržování zákonů, jež ustanovíme. Učiníme zcela zřejmým, že svoboda nespočívá v mrhání a v právu na bezuzdnou nevázanost, že důstojnost a síla člověka nespočívá v právu každého vyhlašovat destruktivní principy, jako je svoboda svědomí, rovnost a podobně, že osobní svoboda nespočívá v právu zneklidňovat sebe a ostatní hanebnými řečmi před nepořádnou lůzou, ale že pravá svoboda spočívá v nedotknutelnosti osoby, která čestně a přísně dodržuje všechny zákony společnosti, že lidská důstojnost je zahalena do uvědomování si práv a také vědomím absence práv pro každého, a ne fantastickými představami o svém "já".
Jediná autorita bude slavná, protože bude všemocná, bude vládnout a vést, a nebude vyvolávat zmatky jako vůdci a řečníci, kteří do ochraptění vykřikují nesmyslná slova, jež nazývají velkými principy, ale které nejsou ničím jiným než, slušně řečeno, utopiemi... Naše moc bude korunou pořádku, v němž bude spočívat všechno štěstí člověka. Aureola této moci bude národy inspirovat k mystickému padnutí na kolena před ní. Opravdová síla není podmíněna žádným právem, dokonce ani Božím: nikdo se neodváží přiblížit se k ní, aby ji zbavil byť jen nepatrné části její moci.
Aby lidé přivykli poslušnosti, je nutné vštípit jim lekce ze skromnosti, a proto bude omezena výroba luxusních předmětů. Tím zvýšíme morálku, která byla pokažena soutěžením na poli luxusu. Obnovíme drobnou řemeslnou výrobu, která podkopá soukromý kapitál výrobců. To je nezbytné také proto, že výrobci často ve velkém měřítku podněcují, i když ne vždy vědomě, masy proti vládě. Drobní řemeslníci nevědí nic o nezaměstnanosti a to je úzce svazuje s panujícím pořádkem a jsou tudíž loajální k autoritě. Řemeslnou výrobu budeme podporovat od momentu, kdy moc přejde do našich rukou. Také opilství bude zakázáno zákonem a bude se trestat jako zákon proti lidskosti, protože člověk pod vlivem alkoholu se mění ve zvíře.
Poddaní, ještě jednou opakuji, jsou slepě poslušní jedině vůči silné ruce, která je na nich absolutně nezávislá, protože v ní cítí meč obrany a opory proti sociálním pohromám... Proč by měli chtít krále s andělskou duší? Potřebují v něm vidět zosobnění síly a moci.
Nejvyšší pán, který nahradí všechny nyní existující vládce, zmítané námi demoralizovanými společnostmi, společnostmi, jež dokonce popřely autoritu Boha, z jejichž středu se na všechny strany rozšiřuje požár anarchie, musí nejprve uhasit tyto všestravující plameny. Proto bude povinen vyvraždit tyto existující společnosti, i kdyby je měl utopit v jejich vlastní krvi, aby je mohl opět vzkřísit ve formě řádně organizovaného vojska, které bude uvědoměle bojovat proti všem druhům infekce, která by mohla tělo státu pokrýt boláky.
Tento Boží vyvolenec bude mít za úkol zničit všechny nerozumné síly, vedené instinktem a ne rozumem, svou zvířeckostí a ne lidstvím. Tyto síly nyní triumfují v projevech lupičství a násilí všeho druhu pod maskou zásad svobody a lidských práv. Svrhly všechen společenský pořádek, aby byl na jeho troskách postaven trůn krále Židů; ale jejich role skončí v momentě, kdy vstoupí do svého království. Potom bude nezbytné je odklidit z jeho cesty, na níž nesmí zůstat žádná překážka, ani stéblo.
Potom budeme moci říci lidem světa: Děkujte Bohu a padněte na kolena před tím, kdo na svém čele nese pečeť vyvoleného muže, jehož hvězdu vedl sám Bůh, který jediný nás může osvobodit od všech sil zla.
Nyní přejdu ke způsobu upevnění dynastických kořenů krále Davida do posledních vrstev země...
Toto upevnění bude spočívat především v tom, v čem dodnes spočívala síla konzervativizmu našich mudrců při řízení všech záležitostí světa, při usměrňování výchovy celého lidstva...
Několik členů semene Davidova bude připravovat krále a jejich dědice, kteří nebudou vybráni dědickým právem, ale pro své vynikající schopnosti. Ti vládce budou zasvěcovat do nejtajnějších mystérií politiky, do plánů vlády, ale s podmínkou, že se nikdo jiný tato tajemství nedozví. Cílem tohoto způsobu počínání je, aby všichni věděli, že vláda nemůže být svěřena lidem, nezasvěceným do tajů umění vládnutí.
Pouze tyto osoby budou vyučováni praktické aplikaci dříve uvedených plánů, vypracovaných na základě zkušeností mnoha století, všechna pozorování politicko-ekonomických pohybů a společenských věd - zkrátka duchu zákonů, které byly neotřesitelně stanoveny samotnou přírodou pro regulaci lidských vztahů.
Přímí dědici trůnu budou často zbaveni svého následnictví, jestliže během své výchovy budou prokazovat lehkomyslnost, měkkost a další vlastnosti, které podkopávají autoritu, jež je činí neschopnými vládnout a nebezpečnými pro královský úřad.
Pouze ti, kdo budou bezpodmínečně schopni pevné, nebo dokonce kruté, přímočaré vlády, dostanou od mudrců do svých rukou otěže moci.
V případě, že král onemocní, nebo bude z jiných příčin neschopný vládnout, předá svou vládu do nových a schopných rukou.
Plány královy vlády pro blízkou i vzdálenou budoucnost budou neznámé dokonce i těm, kdo jsou nazýváni jeho nejbližšími poradci.
Pouze král a tři jeho patroni budou vědět, co se děje.
V osobě krále, který bude svrchovaným pánem sebe a celého lidstva, budou všichni spatřovat osud s jeho záhadnými cestami. Nikdo nebude vědět, čeho si král přeje svým počínáním dosáhnout, a tudíž se nikdo neodváží stát mu v cestě.
Je pochopitelné, že duševní schopnosti krále musí odpovídat jemu uloženému plánu vlády. To je také důvod, proč zasedne na trůn až po zkoušce duševní způsobilosti, které ho podrobí řečení mudrci.
Aby lidé mohli poznat a milovat svého krále, je nezbytné, aby hovořil s lidmi na tržištích. To zajistí nutné sepětí těchto dvou sil, které jsou nyní - námi vyvolaným strachem - rozděleny.
Tento strach je pro nás nutný do té doby, dokud obě síly odděleně nespadnou pod náš vliv.
Král Židů se nesmí poddávat svým vášním, zejména pak smyslnosti: v žádné stránce jeho povahy nesmí převládnout zvířecí instinkt nad rozumem. Smyslnost, více než všechny ostatní slabosti rozkládá duševní schopnosti a jasnost úsudku a odvrací myšlenky k nejzvířečtější stránce lidského konání.
Opora lidstva v osobě nejvyššího pána celého světa ze semene Davidova musí svému lidu obětovat všechny své osobní sklony.
Náš nejvyšší pán musí být vzorem bezúhonnosti.